Předpoklad až 800 tisíc běženců byl oficiálně ohlášen před třemi týdny, do té doby se počítalo s asi 450 tisíci uprchlíky. Podle vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriela může ale Německo v příštích letech ročně přijmout až půl milionu migrantů.
„Všem nám je jasné, že to u 800 tisíc neskončí,“ řekla Kraftová. Vláda kancléřky Angely Merkelové proto podle ní musí poskytnout spolkovým zemím a obcím mnohem více peněz, než je dosud v plánu.
Tlak na spolkové země
Německo nyní čelí největšímu přílivu uprchlíků, který značně zatěžuje spolkové země. Vládní koalice se již dohodla na balíku azylových opatření, Německo mimo jiné v nadcházejícím roce uvolní asi šest miliard eur (162 miliard korun), velká část z této sumy poputuje právě přímo spolkovým zemím.
Severní Porýní-Vestfálsko, nejlidnatější ze šestnácti spolkových zemí, by měla z plánovaného balíku dostat podle Kraftové asi 600 milionů eur (16,2 miliard korun), ročně ale prý vydává na migranty 1,7 miliardy eur (46 miliard korun). Ke kritice premiérky Kraftové se dnes přidali i šéfové zemských vlád Dolního Saska a Porýní-Falce.
Sigmar Gabriel, vicekancléř a ministr hospodářství, v pondělí večer v rozhovoru poskytnutém televizní stanici ZDF uvedl, že Německo je schopno přijímat migranty ve velkém množství i v následujících letech. Ročně by podle něj bylo možné bez větších problémů přijmout až půl milionu lidí. „Možná i více,“ dodal Gabriel.
V Německu by měla v následujících týdnech vzniknout nová přijímací střediska, do nichž by autobusy svážely migranty a odtud rozvážely do uprchlických středisek.
Tlak v Bavorsku
Největšímu náporu nyní čelí Mnichov, do budoucna by měla část migrantů ale směřovat také do Lipska. Další dvě střediska by měla vzniknout na západě a severu země. Která města je budou hostit, ale zatím není jasné. Hovoří se například o Hannoveru či Hamburku.
Celkem 22 nových poboček zřídí také Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky, který zpracovává žádosti o azyl. Od prvního října bude navíc do obcí, v nichž vznikly provizorní ubytovací kapacity pro migranty, zajíždět také 50 mobilních jednotek vyčleněných pro registrace žadatelů o azyl.
Současný příliv běženců výrazně překonává zatím největší uprchlickou vlnu, s níž se muselo Německo vypořádat. Ta přišla v roce 1992 v době válek v bývalé Jugoslávii. O azyl tehdy v Německu žádalo zhruba 440 tisíc lidí.
