Premianti NATO utužují obranyschopnost Evropy. Jejich rozpočty ale tíhu zbrojení přestávají zvládat

Polská armáda se modernizuje, ale zemi to stojí velké úsilí.

Polská armáda se modernizuje, ale zemi to stojí velké úsilí. • Zdroj: Profimedia

Pavla Palaščáková
Diskuze (0)

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
  • Polský premiér připustil, že obranné výdaje Polsko vyčerpávají.
  • Německo se odchýlilo od fiskální disciplíny a expertům se to nelíbí.
  • Finsko zkouší šetřit na jiných oblastech, což je nepopulární.

Severovýchod Evropy vnímá ruskou hrozbu nejcitlivěji a na obranných výdajích zemí na výspě NATO je to znát. Některé je od anexe Krymu a zvláště od začátku plné války na Ukrajině navýšily skutečně výrazně. Zbrojení si ale začíná vybírat tvrdou daň na jejich rozpočtech a ekonomové je varují před zadlužováním. Polsko dokonce minulý týden hospodářskými těžkostmi zdůvodnilo pozastavení financování zbrojních nákupů pro Kyjev.

„Informoval jsem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, že prozatím nebudeme přispívat do programu PURL, tedy do evropských fondů určených na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu,“ sdělil polský premiér Donald Tusk. „Ukrajině jsme pomohli a nadále jí velmi významně pomáháme. Máme vysoký rozpočtový schodek a hodně utrácíme za obranu. Proto jsem ho informoval, že vzhledem k finančním možnostem už Polsko peníze poskytovat nebude, neboť máme vlastní výdaje spojené s bezpečností, které patří pravděpodobně k nejvyšším v Evropě,“ dodal šéf polské vlády.

Polská dluhová spirála se roztáčí

Stopka se netýká veškeré pomoci Kyjevu, pouze nákupu amerických zbraní za evropské peníze. Varšava se do něj zapojila loni a vyčlenila na to sto milionů dolarů. Není vyloučené, že v rozhodnutí sehrály roli i politické důvody, mimo jiné napětí ve vztazích mezi Varšavou a Kyjevem a domácí potíže.

Jisté ale je, že Tuskovo zdůvodnění odráží rostoucí obavy z obranné zátěže. Polsko v posledních letech oslňovalo NATO částkami vojenských výdajů. Z 1,86 procenta HDP na armádu v roce 2014 se vyšvihlo na 3,26 procenta v roce 2023 a letos by mělo vyčlenit dokonce 4,68 procenta. Už čtvrtým rokem tak za sebou v tomto směru nechává Spojené státy.

Výsledkem této snahy ale není pouze sílící armáda a rozjezd domácího zbrojního průmyslu, ale také nebezpečné bobtnání rozpočtového schodku. Růst příjmů polské státní kasy totiž výrazně zaostává za růstem výdajů, na kterém se vojenské výlohy podílejí zhruba ze čtvrtiny. Varšava počítá s tím, že deficit letos dosáhne 7,1 procenta a neklesne ani příští rok. „Objem dodávek vojenského vybavení předpokládaný pro příští rok bude naprosto rekordní. Kdyby byl zhruba na úrovni roku 2025, byl by tento schodek výrazně nižší,“ prohlásil na konci léta ministr financí Andrzej Domański.

Prognózy varují, že veřejný dluh může ze současných 64 procent HDP stoupnout na zhruba 80 procent do konce dekády a do poloviny příští až na 100 procent HDP. Stav veřejných financí tak vzbuzuje obavy v Polsku i v zahraničí. Doma nahrává opozici, která se nedávno pokusila ministra financí odstavit.

Němci se konečně rozjeli, někteří už ale chtějí brzdit

„Stát se dostává hlouběji a hlouběji do dluhů, rostoucí ceny zasahují peněženky Poláků a poprvé po 24 letech si Polsko nechalo snížit rating,“ stěžoval si šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker s odkazem na fakt, že ratingová agentura Moody's v září změnila Varšavě známku z A2 na A3. Téma deficitu a dluhu se nyní hojně přetrásalo i na ekonomické konferenci v Krakově. Odborníci tam varovali, že nelze spoléhat na to, že problémy vyřeší pouze ekonomický růst.

Varšava v potížích rozhodně není sama. Pomoc Ukrajině a vlastní zbrojení vytvářejí tlak i na německé veřejné finance. Země dlouhé roky čelila kritice za nízké nasazení v této oblasti a nyní se snaží chronické zanedbávání armády dohnat. Zatímco v předválečném roce 2021 vydávala na armádu pouze 1,43 procenta HDP, letos by to mělo být 2,69 procenta. Při rozsahu největší ekonomiky jde o velké částky. V roce 2021 vykázalo Německo NATO obranné výdaje ve výši 53 miliard eur. Příští rok by na vojenské účely celkově mělo jít už 139 miliard eur. Značná část by měla být financována prostřednictvím úvěrů.

Ekonomičtí poradci vlády v Berlíně by ale nejraději zatáhli za brzdu a varují před rozpočtovou zátěží. „Jsou to především výdaje na obranu, které prudce rostou a jsou financovány na dluh. Z ekonomického hlediska prostě není racionální trvale financovat výdaje na obranu v takovém rozsahu na dluh,“ uvedl podle AFP člen hospodářské rady země Achim Truger. Ekonomové varují, že pokud nedojde k opatřením na omezení výdajů, mohl by německý dluh do roku 2040 vzrůst až na 98 procent HDP ze současných zhruba 63 procent.

Pobaltské země nechtějí uhnout od priority

Výdaje na zbrojení v posledních letech dramaticky zvyšují také pobaltské země. Estonsko by se letos dokonce mělo přehoupnout přes pět procent HDP, těsně před válkou vydávalo přesně dvě procenta. Litva jich tehdy ani nedosáhla a letos plánuje utratit dokonce 5,3 procenta HDP. Lotyšsko se k pěti procentům také šplhá.

Mezinárodní měnový fond (MMF) nyní vyzval Litvu, aby vypracovala věrohodnou střednědobou fiskální strategii, která by pomohla omezit rostoucí veřejný dluh a stanovila jasné priority ve výdajích. „Při diskusích o rostoucím zadlužení veřejného sektoru je třeba posuzovat nejen současné potřeby, ale i jejich dlouhodobé náklady. Vyšší výdaje na obranu jsou nepochybně nutné, avšak odpovědně musíme plánovat i ostatní rozpočtové výdaje,“ konstatoval guvernér litevské centrální banky Gediminas Šimkus.

Estonská vláda letos konstatovala, že za současných bezpečnostních okolností není možné dát rychle do pořádku veřejné finance, protože by se to podepsalo na obranyschopnosti země. „Dokud se musíme soustředit na obranu Estonska, obranu Evropy a podporu Ukrajiny ve válce, nevidím žádnou možnost, jak snižovat rozpočtový schodek zrychleným tempem,“ uvedla ministryně školství Kristina Kallas.

V hledáčku MMF se ocitl i mladý člen NATO Finsko, fond ho vyzval k dalším výdajovým škrtům od příštího roku. Země je také pod tlakem Evropské unie. Její veřejný dluh rychle roste a dosáhl už 90 procent HDP. I v tomto případě k tomu přispívá obrana. „Schodek se prohlubuje především v důsledku plateb úroků ze státního dluhu a nezbytných investic do obrany a bezpečnosti,“ připustila v září vláda.

Finsko má letos na vojenské účely vyčlenit 2,65 procenta HDP. Helsinky navíc míní, že k zajištění obranyschopnosti bude třeba, aby se armádní rozpočet do konce dekády zdvojnásobil a zůstal vysoký podstatnou část třicátých let.

Utrácejte chytře, radí zemím investiční banka

Kabinet Petteriho Orpa přitom nastoupil v roce 2023 se slibem zkrocení veřejných financí, ale geopolitika mu nepřeje. Snaží se tak šetřit v jiných oblastech, především ve zdravotnictví, na sociálních službách a dotacích obcím, což ho před jarními volbami stojí politické body. A odborníci se bojí, že šetření domácností se podepíše na ekonomice. „Více než čtvrtina populace pracuje ve veřejném sektoru, takže pokud těmto zaměstnancům bude hrozit propuštění, míra úspor vzroste a soukromé výdaje opět klesnou,“ varoval podle Deutsche Welle Lauri Holappa z Finnish Centre for New Economic Analysis.

Rostoucí obavy z udržitelnosti současného tempa obranných výdajů už se podepisují i na akciích evropských zbrojařů. Evropské členské země NATO by přitom měly splnit závazek růstu obranných výdajů do roku 2035 na 3,5 procenta HDP, respektive na pět procent se širšími investicemi. Řadu států včetně Česka tak těžká rozpočtová dilemata teprve čekají.

I Evropská investiční banka ve své nedávné analýze konstatovala, že pro mnoho zemí EU bude obtížné vynaložit prostředky v rozsahu nezbytném pro posílení evropské bezpečnosti a obrany. „Pokud jde o budoucnost, udržitelnost tohoto prudkého nárůstu výdajů na obranu bude podrobena zkoušce v podobě fiskální reality,“ dodala.

Už v roce 2025 sedmadvacítka podle ní utratila za obranu 418 miliard eur, což byl více než pětinový nárůst oproti předešlému roku. „V době, kdy ekonomika mění svůj kurz, není otázkou pouze to, zda Evropa vynakládá dostatek prostředků na posílení své obrany, ale zda je vynakládá rozumně. Tedy takovým způsobem, který zároveň podpoří její hospodářství a konkurenceschopnost,“ zdůraznila banka. Radí státům, aby co nejvíce nakupovaly lokálně, lépe koordinovaly své objednávky a investovaly do výzkumu a vývoje.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů