„Volby stanovené minskými dohodami se mohou uskutečnit, jakmile zajistíme obnovu ukrajinské svrchovanosti v Doněcké a Luhanské oblasti. Logika minských dohod ale předpokládá, že nejdřív je třeba zajistit bezpečnost, pak teprve přijde na řadu politika,“ konstatoval ukrajinský prezident. Bezpečnost podle něj může zajistit pouze ozbrojená policejní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Povolání policejní mise OBSE do Donbasu se v poslední době stalo ústředním problémem politického jednání o řešení východoukrajinské krize. Moskva původně tuto myšlenku váhavě podpořila. Prezident Vladimir Putin v polovině dubna prohlásil, že Rusko podporuje návrh Kyjeva, aby linii příměří střežili ozbrojení kontroloři OBSE. Později Moskva „upřesnila“, že kontroloři by měli mít jen osobní zbraně. Je prý navíc otázkou, k čemu jim budou, nemohou-li je použít.
Proti policejní misi se totiž s veškerým důrazem postavili proruští separatisté, které Rusko na východě Ukrajiny podporuje. Dali najevo, že přítomnost jakýchkoli cizích ozbrojenců budou považovat za intervenci. Jejich vůdce Alexandr Zacharčenko navíc prohlásil, že jakákoli představa Kyjeva o organizaci voleb je zbytečná, pokud ji neschválí povstalci.
Donbaská krize byla koncem května předmětem telefonické besedy nejvyšších představitelů Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska. Ukrajinské ministerstvo zahraničí po ní oznámilo, že Putin s povoláním policejní mise OBSE na Donbas během konference souhlasil. Kreml to obratem popřel.
