Kypr se na jaře dohodl s mezinárodními věřiteli na záchranném úvěru deset miliard eur. Dohoda je vázaná na přísné podmínky včetně zabavení části vkladů v kyperských bankách a omezení bankovního sektoru. Na počátku září kyperský parlament schválil novou potřebnou legislativu a dostal další peníze z balíku. Věřitelé uplynulý týden uvedli, že ostrov udělal pokrok a rozběhl důležité reformy, byť situace v zemi zůstává složitá. Kypr navíc oznámil, že do ledna zruší omezení týkající se výběru peněz a pohybu kapitálu.
Dimitriadis je přesvědčen, že jeho instituce úspěšně přispěla k pozitivnímu hodnocení kroků země. „Kritiku od prezidenta považuji za nespravedlivou,“ vzkázal. „Politická intervence do dozorčí role banky neusnadňuje obnovení důvěry v bankovní sektor,“ dodal.
Pozadí sporu je politické. Dimitriadise, jenž byl dříve profesorem na univerzitě v Leicesteru, jmenovali komunisté, jejichž kandidát v letošních volbách prohrál s konzervativcem Anastasiadisem. S vládou má problémy dlouhodobě. Prezident ho například kritizoval, že raději jezdí na mezinárodní konference, než by pomáhal ekonomice, u které se letos očekává pokles téměř o devět procent. Před jeho vyhazovem ale už před časem varoval šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Spor se však vyhrotil poté, co si Anastasiadis stěžoval na průtahy se schválením představenstva problémové Bank of Cyprus. Jeho šestnáct členů, včetně šesti Rusů zastupujících významnou část klientely, bylo zvoleno 10. září. Centrální banka ale stále ještě posuzuje kompetence některých členů. Dimitriadis na svoji obhajobu podotýká, že orgán je velice důležitý, nechce prý opakovat chyby z minulosti.
