ECB dříve limit programu nouzového financování pro Řecko každý týden zvyšovala. Nyní o něm jedná prakticky denně, neboť vkladatelé dál vybírají peníze kvůli hrozbě krachu jednání mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli.
Tím, že se ECB nyní podle zdrojů rozhodla objem dostupných finančních prostředků v rámci programu ELA nezvýšit, roste tlak na levicovou vládu v Aténách, které ubíhá čas na dohodu s věřiteli. Bez ní hrozí, že Řecko bude v prodlení s dlužnými splátkami.
K programu nouzového financování má výhrady šéf německé centrální banky Jens Weidmann. Používání nouzových úvěrů na podporu řeckých bank kritizuje od února, kdy na tomto programu začaly být peněžní domy v zadluženém Řecku závislé. Dosud nejostřejší kritika programu od něj zazněla dnes, kdy se Řekové a věřitelské instituce po týdnech bezvýsledných licitací opět snaží najít řešení řecké krize.
„Eurosystém nesmí poskytovat překlenovací financování Řecku ani v očekávání pozdějších splátek,“ řekl podle Reuters Weidmann, který je členem Rady guvernérů ECB, tedy hlavního rozhodovacího orgánu této instituce, jenž toto financování schvaluje. „Když si banky bez přístupu na trh kupují dluh státu, který je sám bez přístupu na trh, vyvolává využívání (programu) ELA vážně obavy z měnového financování,“ uvedl v projevu určeném pro konferenci ve Frankfurtu.
Program úvěrů, jejichž strop je nyní kolem 89 miliard eur, podle zdrojů Reuters znepokojuje i jiné členy Rady ECB. Ti však o tom prý nechtějí hovořit nahlas, aby se jim nevytýkalo, že vyvolali finanční kolaps Řecka. Pro omezení tohoto zdroje finančních prostředků je třeba souhlas dvou třetin členů Rady guvernérů.
