Řecku údajně v 11 hodin vypršelo ultimátum, které dostalo od zástupců věřitelských institucí na to, aby poskytlo nový návrh řešení své dluhové krize. S žádným uspokojivým řešením prý ale Řeci nepřišli, a proto věřitelé představili svůj návrh.
„Existuje několik dokumentů, na kterých se (věřitelské) instituce jednoznačně shodly. Ty budou zaslány ministrům financí eurozóny a mohou se stát základem dohody,“ uvedl nejmenovaný unijní zdroj. Řecká strana ale trvá na svých návrzích, které chce euroskupině rovněž poskytnout, doplnil zdroj z Atén.
Euroskupina, tedy ministři financí zemí sdílejících euro, začali v Bruselu znovu jednat před 14. hodinou. „Jedinou věcí, kterou jsme předložili euroskupině, je návrh sestavený institucemi. Souhlas Řecka nemáme, takže chceme na jednání euroskupiny od Řeků slyšet, jaké jsou jejich nápady, s čím mohou souhlasit, s čím nikoliv,“ uvedl ještě před zahájením jednání šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. „Rozhodnutí je nyní pouze na řeckých úřadech,“ doplnil ho německý kolega Wolfgang Schäuble s tím, že mezi oběma stranami teď panují spíše rozdíly, namísto nějakého sblížení.
„Všichni chtějí dosáhnout dohody s Řeckem, je to důležité pro Řecko i pro celou unii,“ nechal se slyšet španělský ministr financí Luis de Guindos. „A jestliže bude potřeba se scházet, budeme se scházet tak často, jak to bude třeba,“ dodal. Na sociálních sítích se již objevily spekulace, že další jednání euroskupiny - v případě, že nebude dosaženo dohody - se uskuteční ještě tuto sobotu.
Ministři financí se podle agentury Reuters budou dnes zabývat návrhem vycházejícím z nabídky, kterou začátkem června v Berlíně schválilo Německo, Francie, Evropská centrální banka (ECB), Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská komise. Na stole bude i seznam kroků sestavených věřiteli, které musejí Atény podniknout, než jim budou poskytnuty další peníze.
Mezinárodní věřitelé Řecka - Evropská komise, ECB a MMF - ve středu odmítli část návrhů řecké vlády na řešení dluhové krize, protože by podle nich vedly k další recesi ekonomiky. Zadlužená země se snaží od věřitelů získat finanční pomoc, aby mohla příští týden uhradit MMF dluh zhruba 1,6 miliardy eur (43,6 miliardy korun). Řecku jinak hrozí platební neschopnost a možná i odchod z eurozóny.
| Zeman: Pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny převyšuje 50 procent |
|---|
| Pravděpodobnost vystoupení Řecka z eurozóny je podle prezidenta Miloše Zemana vyšší než padesátiprocentní. Prezident uvedl, že západní banky se už na tuto možnost připravily a stáhly svá aktiva z řeckých bank. Odchodem Řecka z eurozóny by ubyl argument domácím odpůrcům eura, kteří tvrdí, že by Česko po přijetí eura muselo poskytovat nenávratnou pomoc krachujícím ekonomikám v eurozóně. |
| „Považuji to za žádoucí i proto, že by to byl dobrý odstrašující příklad pro ostatní země eurozóny, aby nehospodařily nad poměry tak, jako hospodařilo Řecko,“ řekl Zeman. Doplnil, že Řekové dřív pobírali starobní důchod 50 tisíc korun měsíčně, zatímco v Česku to je necelých 12 tisíc korun. „Pak provedli razantní úsporná opatření a výsledkem bylo, že teď je průměrný starobní důchod 39 tisíc korun měsíčně. Takže to je opravdu žití nad poměry,“ uvedl. |
| Podle prezidenta se na vystoupení Řecka připravují i západní banky, které stáhly své prostředky z řeckých bank, což se při první řecké krizi nedělo. |
Pět let problémů
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v únoru schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.
Dohoda s věřiteli přinese Řecku peníze, ale i další strádání, píše The Guardian
