Podle západní diplomatky citované agenturou TASS se ale RB OSN pravděpodobně v pondělí znovu sejde, nadále se prý vyjednává o podobě britské textu.
Ostřelování Mariupolu, který je pod kontrolou ukrajinské armády, si v sobotu vyžádalo nejméně tři desítky mrtvých civilistů a téměř stovku zraněných. Proruští separatisté odpovědnost za útok odmítli, ale pochybnosti vyvolal jejich vůdce Alexandr Zacharčenko, který nejprve oznámil zahájení ofenzivy a později to zase popřel.
Útok odsoudila Evropská unie, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) i Severoatlantická aliance. Později se k silné kritice přidal i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, jenž ve svém prohlášení rovněž odsoudil postup povstalců, kteří ohlásili plán dobytí hranice Doněcké oblasti vzdálené zhruba sto kilometrů od nynější frontové linie.
Přiložené dodatky
Británie chtěla, aby podobné stanovisko zaujala i Rada bezpečnosti jako celek, a žádala i nezávislé vyšetřování útoku na Mariupol. Rusko se ale postavilo proti, zejména kvůli výpadům proti ukrajinským proruským vzbouřencům. Ruský zástupce při OSN upozornil, že RB v minulosti vždy odmítala odsoudit agresivní prohlášení ze strany ukrajinské vlády.
„Vyjednávání o textu prohlášení pokračují. Rada se kvůli Ukrajině sejde pravděpodobně v pondělí,“ uvedla nejmenovaná západní diplomatka. Dodala, že k původní britské verzi byly předloženy dodatky, které vyžadují „koordinaci“.
Patnáctičlenná Rada bezpečnosti může svá rozhodnutí přijímat, jen pokud není proti některý z pěti stálých členů: Rusko tedy má, stejně jako USA, Británie, Francie a Čína, právo veta.
