Zacharčenko popřel zahájení ofenzivy na Mariupol. Granáty zabily 30 lidí | E15.cz

Zacharčenko popřel zahájení ofenzivy na Mariupol. Granáty zabily 30 lidí

Zacharčenko popřel zahájení ofenzivy na Mariupol. Granáty zabily 30 lidí
Zničená auta v ukrajinském městě Mariupol
• 
ZDROJ: čtk/AP

ČTK

Tři desítky mrtvých civilistů a téměř stovku zraněných si vyžádalo ostřelování města Mariupol, které je pod kontrolou Kyjeva. Proruští separatisté odpovědnost za útok odmítli, ale pochybnosti nad tím vyvolal jejich vůdce Alexandr Zacharčenko, který nejprve oznámil zahájení ofenzivy a později to zase popřel. Boje u tohoto azovského přístavu v posledních dnech i přes příměří zesílily stejně jako na dalších místech východní Ukrajiny.

„Dnes začal útok na Mariupol. Bude to nejlepší uctění památky všech našich padlých,“ prohlásil podle agentury RIA Novosti Zacharčenko při kladení věnců k místu, kde v Doněcku ve čtvrtek zemřelo osm lidí a 17 utrpělo zranění. Z odpovědnosti za incident se strany vzájemně obviňují.

Později ale slova o ofenzivě vzal zpět. „Nikdo se na město zaútočit nechystá,“ řekl podle ruských médií. Dodal, že do dnešního dne povstalci žádné bojové akce u Mariupolu nevedli. Ale potom, „co se Kyjev rozhodl svalit na nás vinu za svou chybnou palbu na obytnou čtvrť, jsem dal rozkaz udeřit na pozice ukrajinských vojsk východně od Mariupolu“, dodal.

Podle ukrajinských úřadů počet obětí postupně vzrostl až na 30 mrtvých a 93 zraněných. Premiér Arsenij Jaceňuk kvůli útoku vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby se vyhrocenou situací na východě Ukrajiny zabývala na mimořádném zasedání.

Ukrajinské ministerstva obrany uvedlo, že vzbouřenci vedli tři samostatné palby na Mariupol a jeho okolí z raketometů. Čtyři ze šesti těchto těžkých zbraní prý armáda při odvetě zničila. Podle mariupolského starosty šlo o „naprosto jasnou ruskou agresi“. Granáty podle informací agentur zasáhly obytné domy, mateřskou školku, dvě školy, tržnici a obchody.

Zacharčenko později odmítl odpovědnost povstalců za toto krveprolití. Podle něj se střílelo z raketometů Grad a Uragan ukrajinské armády. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ale analýzou míst dopadu projektilů určili, že palba byla vedena ze dvou lokalit kontrolovaných silami proruských separatistů.

Zhoršení vztahů s Ruskem

Masakr v Mariupolu odsoudila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, která také upozornila, že zostření bojů na východě Ukrajiny může dál vážně zhoršit vztahy EU s Ruskem. Ministr zahraničí USA John Kerry konstatoval, že krveprolití jde na vrub „nezodpovědné a nebezpečné podpory rebelů“ Moskvou.

Jako „bezohledné, zaslepené a ostudné“ odsoudila bombardování OBSE. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil množící se útoky povstalců včetně ostřelování Mariupolu za „naprosté ignorování příměří“. Důrazně přitom vyzval Rusko, aby „ukončilo vojenskou, politickou i finanční podporu separatistů a zastavilo destabilizaci Ukrajiny“.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko kvůli situaci u Mariupolu svolal na neděli mimořádnou schůzi bezpečnostní rady, kterou tvoří nejvyšší činitelé ozbrojených sil.

Připravené jednotky

Frontová linie se v současné době nachází asi 10 kilometrů od východních předměstí Mariupolu. V souvislosti s ostřelováním vyzvala radnice obyvatele ke klidu a k ignorování zvěstí, že se armáda chystá z města stáhnout. „Naopak, všechny jednotky jsou plně připraveny na boj. Bezpečnostní opatření jsou posilována,“ uvedla radnice s tím, že není hlášen žádný pohyb oddílů separatistů směrem k městu.

Mariupol je ze strategického hlediska považován za bránu ke Krymu. V případě pádu města by se totiž povstalcům otevřela pozemní cesta k autonomnímu ukrajinskému poloostrovu, který Rusko loni v březnu anektovalo.

Boje se v posledních soustřeďují především na okolí měst Mariupol, Horlivka, Debalceve a Luhansk, hlášeny jsou i z okolí Doněcka, kde armáda tento týden po měsících tvrdých střetů vyklidila místní letiště. Doněčtí povstalci dali v pátek na vědomí, že nemají o další mírová jednání zájem a že vojska doněcké i luhanské „republiky“ jsou připravena k postupu na západ.

Mluvčí protipovstalecké operace Andrij Lysenko na dnešní tiskové konferenci řekl, že u doněckého letiště i po stažení armády z nového terminálu, který je v podstatě zničen, boje pokračují. Vojsko prozatím drží část areálu, především pak úsek vzletové dráhy.

Lysenko rovněž ohlásil, že separatisté nedaleko Horlivky obsadili osadu Krasnyj Partyzan. „Byla v takzvané šedé zóně, nepatřila rebelům a ani armáda v ní nedržela žádné pozice,“ vysvětlil.

Kyjev tvrdí, že nynější zvýšená vojenská aktivita povstalců je výsledkem armádních dodávek a posílení stavů z Ruska. Moskva toto obvinění odmítla a nadále prohlašuje, že na Donbas rebelům neposílá žádnou vojenskou pomoc a ani vojáky.

Hluboké znepokojení OBSE

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která na Ukrajině sleduje dodržování příměří a také vystupuje jako vyjednávací prostředník, dnes vyzvala k vyhlášení klidu zbraní v Doněcku a v okolí jeho letiště, neboť oblast čelí „zhoršující se humanitární situaci“. „Zvláštní monitorovací mise je ve shodě se svým mandátem připravena umožnit dialog, který by vedl ke snížení napětí,“ uvedla OBSE v prohlášení.

OBSE ve své zprávě vyslovila „hluboké znepokojení“ ze stoupajícího počtu civilních obětí a vyzvala obě znesvářené strany, aby se vyvarovaly použití těžkých zbraní, jako jsou například nenaváděné střely z raketometu Grad.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!