Volby v USA mají předem jasného vítěze. Trump pohrozil, že výsledky uzná jen za jedné podmínky
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Úterní volby v USA jsou hlavně „referendem“ o Donaldu Trumpovi. Demokraté tak mají vítězství téměř jisté.
- Prezident je totiž stále méně populární – kvůli rostoucím životním nákladům, válce s Íránem, chaosu kolem cel nebo zahraniční politiky.
- Očekává se, že se Trump opět pokusí výsledky voleb zpochybnit nebo dokonce změnit, píše v analýze businessový newsletter 11am.
Ve Spojených státech v úterý vyvrcholí volby do Kongresu, jež jsou především referendem o Donaldu Trumpovi a mohou zásadně ovlivnit jeho poslední dva roky v úřadu. Voliči rozhodnou, do jaké míry bude prezident moci pokračovat v agresivní zahraniční a obchodní politice, oklešťování právního státu, vytváření klientelistických vazeb a obohacování sebe samého a své rodiny.
Sečtení hlasů a určení vítězů však nebude trvat jako v Česku pár hodin, ale několik potenciálně dramatických dnů až týdnů. Opoziční Demokratická strana má podle posledních průzkumů téměř jisté vítězství ve Sněmovně reprezentantů a slušnou šanci získat těsnou většinu i v Senátu. Připravuje se však na možnost, že se Trump stejně jako po prezidentských volbách před šesti lety pokusí výsledky zpochybnit, či dokonce zvrátit.
Současný šéf Bílého domu již od svého prvního zvolení před deseti lety šíří konspirační teorie o rozsáhlých volebních podvodech, které přitom soudy odmítly jako nepodložené. Vítězství demokrata Joea Bidena v roce 2020 nikdy neuznal a tehdejší sčítání hlasů se pokusil různými způsoby zmanipulovat. Ve snaze udržet se u moci nakonec vyvolal útok svých skalních příznivců na budovu Kongresu.
Tyto skutky jeho kritici spolu s většinou médií označili za neúspěšný pokus o státní převrat, za což byl prezident následně obžalován dolní komorou Kongresu v rámci takzvaného impeachmentu. Pro odvolání z funkce a zákaz další politické činnosti se však nenašlo dost hlasů v Senátu. Organizátoři a pachatelé útoku byli odsouzeni, ale Trump je po loňském návratu do funkce omilostnil, čímž mezi svými radikálními přívrženci posílil pocit beztrestnosti.
Tato temná skvrna na moderní americké historii činí z letošních voleb nebývalé drama, jež může ovlivnit další směřování země s největší ekonomikou a armádou světa a s ním i politiku a hospodářství v dalších státech. Výsledkem Trumpova počínání je totiž přesný opak toho, co hlásá název jeho nacionalistického hnutí Make America Great Again (MAGA). Země se i v době slušného hospodářského růstu neúnosným tempem zadlužuje, navíc s mizivými vyhlídkami na jakékoli snížení rozpočtových schodků v příštích letech.
Nově zavedená cla zatím globální firmy nepřiměla přesunout výrobu do Spojených států. Zdražila však spotřební zboží i dovážené materiály a součástky pro americké producenty a obchodní deficit se dál prohloubil. Především však Trump svou nevypočitatelností vůči tradičním spojencům rozvrací mezinárodní řád a ohrožuje dominantní postavení i důvěryhodnost USA ve světě.
Amerika už není vzorem
„Jsou Spojené státy pořád vzorem demokracie a přinášejí takové ekonomické či politické výsledky, které jim ostatní závidí? Nemyslím si,“ uvedla nedávno pro Financial Times americká historička Anne Applebaumová. „Současná vláda se skládá z lidí, kteří už Spojené státy nevnímají jako lídra demokratického světa a o své staré demokratické spojence se nijak zvlášť nezajímají.“
Podle Applebaumové, jež je manželkou polského ministra zahraničí Radosława Sikorského, by vítězství republikánů či nerozhodný výsledek mohly vedle MAGA povzbudit rovněž evropskou krajní pravici i levici. Extremisté by se tím totiž utvrdili v tom, že nejlepší volební strategií v éře sociálních sítí a jejich doporučovacích algoritmů je být zkrátka jako Trump co nejhlučnější a nejnesnesitelnější.
Minulý týden americký prezident na dotaz novinářů, zda letošní výsledky uzná, odpověděl podobně vyhýbavě jako už mnohokrát v minulosti: „Uznám – pokud to budou férové volby.“
Současně si připravuje půdu pro případné obstrukce a ignoruje při tom ústavní princip, který soudy opakovaně potvrdily a podle nějž federální vláda nemá právo do voleb zasahovat. Například demokratickou kandidátku do Senátu z Aljašky obvinil z podvodu a ministerstvo spravedlnosti na jeho pokyn podalo žalobu ve snaze její případné vítězství dopředu zneplatnit. Soud žalobu zamítl.
Trump se nezdráhá využívat komplikovanou a z evropského pohledu až chaotickou povahu amerického volebního systému. Volby prezidenta a zákonodárců totiž místo centrální nezávislé instituce organizují jednotlivé státy a jejich demokratické či republikánské vlády, a to podle často výrazně odlišných místních pravidel.
Hlavním zdrojem zmatků – a Trumpem opakovaně vznášených obvinění z podvodů – je rozšířené korespondenční hlasování. Některé státy volební lístky rozesílají automaticky všem, v jiných je třeba si je vyžádat a někde je tato možnost určena pouze pro nemohoucí či starší voliče. Státy poštou doručené lístky také různě zpracovávají – některé je počítají průběžně ještě před hlavním dnem voleb, zatímco jiné s tím začnou až po sečtení osobně odevzdaných hlasů. O vítězi se tak může rozhodnout až za několik dní, přičemž rekordmanem je Kalifornie, kde se v některých okrscích na konečné výsledky čeká až měsíc.
Po sečtení všech hlasů musejí místní úřady výsledky takzvaně certifikovat – zkrátka formálně potvrdit jejich správnost. Trump na přelomu let 2020 a 2021 na některé republikánské státy, kde těsně zvítězil Biden, naléhal, aby tak neučinily. Od vedení Georgie dokonce požadoval, aby pro něj „našlo“ více hlasů a výsledek voleb změnilo v jeho prospěch. Navíc proti celkovým výsledkům podal desítky žalob – které soudy zamítly jako neopodstatněné.
Zablokovat a vyšetřovat
Současná opozice a další prezidentovi kritici podobnou taktiku očekávají také letos, neboť porážka republikánů by mohla Trumpovi výrazně zkomplikovat život. Demokraté by po ovládnutí aspoň jedné komory mohli blokovat či ovlivňovat zákony včetně rozpočtu a tím si vynutit změny v domácí i zahraniční politice.
Samotného prezidenta plánují vyšetřovat kvůli četným podezřením z korupce a zneužití moci – a případně jej podrobit už třetímu impeachmentu. K jeho odvolání však nejspíš opět nebudou mít dost hlasů v Senátu.
Trumpovy střety zájmů, podezřelé transakce a snahy o oslabení nezávislosti institucí včetně centrální banky nebo vůči Trumpovi kritických médií však nejsou tím hlavním, co ve volbách nahrává opozici. Prezident Američany – včetně části svých příznivců i takzvaných nezávislých voličů, kteří volby obvykle rozhodují – zklamal především tím, že nedokázal zastavit rapidní růst životních nákladů. Jeho vysoká dovozní cla, a především zpackaná válka proti Íránu zdražily vše od potravin a benzinu až po půjčky samotné vládě, firmám i domácnostem.
Trumpa a jeho politiku proto například v týden starém průzkumu Reuters/Ipsos hodnotí pozitivně pouze zhruba třetina Američanů – a více než polovina si přeje, aby Kongres ovládli demokraté. To však ještě neznamená, že to tak i dopadne. Voliči současné opozice totiž nejsou v populaci zastoupeni rovnoměrně, ale jsou soustředěni v bohatších pobřežních státech s velkými městy a prestižními univerzitami.
Především prezidentské a senátní volby tak obvykle rozhodne hrstka takzvaných swing states, jež se v minulosti střídavě přikláněly k té či oné straně. V případě Senátu, kde má každý stát dva zástupce nezávisle na své velikosti, je navíc samotný volební systém o dost výhodnější pro republikány. Silně pravicový Wyoming s méně než 600 tisíci obyvateli má v horní komoře stejnou váhu jako výrazně prodemokratická Kalifornie se 40 miliony lidí.
Přes to všechno demokraté tentokrát vedou v průzkumech nejen ve swing states, ale jejich kandidáti do Senátu mají těsný náskok dokonce i v některých baštách republikánů, jako je Texas, Kansas, Ohio či už zmíněná Aljaška. Pokud aspoň v části z nich uspějí a získají v horní komoře většinu, budou moci vedle zákonů ovlivňovat například také prezidentovy nominace nových soudců.
Vítězství opozice by na příští dva roky americkou politiku zdramatizovalo, na mezinárodní scéně bychom se však nejspíš zásadních změn nedočkali. Trump by i v případě ztráty republikánské většiny vládl především pomocí takzvaných exekutivních příkazů. Ty sice nevyžadují schválení Kongresem, je ovšem možné je napadnout u soudu a příští prezident je může stejně snadno zrušit – jak to ostatně současný šéf Bílého domu udělal s dekrety svých předchůdců.
Trumpovi by navíc zůstalo velmi silné právo vetovat zákony nebo za určitých podmínek rozhodovat o vojenských operacích v zahraničí.
Také proto investoři na finančních trzích letošním volbám nevěnují příliš pozornosti – očekávají totiž, že ani posílení opozice nepřinese zásadní změnu v hospodářském růstu, inflaci či úrokových sazbách. Podle ekonomického komentátora The New York Times Jeffa Sommera trhům vidina přetahované mezi republikánským prezidentem a demokraty v Kongresu vlastně vyhovuje.
Wall Street se raduje
„Je to recept na politickou patovou situaci, v níž ani jedna strana nedokáže prosadit zásadní legislativu,“ napsal Sommer. „To není dobrá situace, pokud chcete cokoli prosadit či změnit. Wall Street však patovou situaci miluje, protože nesnáší politické zásahy.“
Přesto by případné vítězství současné opozice pomohlo aspoň rozproudit veřejnou debatu o dalším směřování země a její roli ve světě. Republikáni se nejspíš od prezidenta pokusí více distancovat a začnou hledat jeho možného nástupce pro volby v roce 2028. Ten bude zřejmě mladší, uhlazenější a disciplinovanější než Trump – a pro levici bude pravděpodobně těžší s ním soutěžit.
Jakkoli dnes demokraté těží z prezidentových neúspěchů a nepopularity, jsou nejednotnou koalicí velmi odlišných politiků a názorových proudů bez jasného programu a výrazných lídrů. V příštích dvou letech se budou muset rozhodnout, jestli si budou chtít udržet středové voliče znechucené Trumpovými excesy, nebo zvolí riskantní variantu a posunou se více doleva.
To by naznačovalo, že se strana příliš nepoučila z éry kulturního „wokeismu“, která část voličů vehnala do náruče Trumpova hnutí MAGA a v jejich očích z něj učinila menší zlo. Během vnitrostranických bojů a půtek s Trumpem tak demokratům hrozí, že se veřejně znemožní a v roce 2028 opět propadnou.
