Předpokládalo se, že do posledních detailů připravenou diskuzi, kdy kandidáti schvalovali i teplotu ve studiu, bude sledovat třetina z 63 milionů Francouzů. „Sarkozy potřebuje na svoji stranu strhnout 1,5 milionu lidí. Nebude to jednoduché, ale není to nemožné,“ řekl BFM TV šéf agentury CSA Bernard Sananes.
Prezident, považovaný za lepšího diskutéra, se snaží vykreslit levicového rivala jako nezkušeného a neschopného řešit hospodářské problémy. Hollande zase zdůrazňuje, že Sarkozy už šanci dostal a selhal. „Upřímně, jedinou otázkou, kterou je třeba položit, je: chtějí Francouzi stejně neúspěšnou politiku jako v posledních pěti letech? Rostoucí nezaměstnanost, slabý růst, dluhy a deficity?“ uvedl před střetem.
Sarkozyho situace je o to těžší, že se za něj nepostavila šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. V úterý oznámila, že odevzdá prázdny lístek. Šesti a půl milionu svých voličů vzkázala, ať se rozhodnou sami. Otázkou zůstává, zda budou její příklad následovat, nebo ve snaze zabránit vítězství Hollanda podpoří Sarkozyho, jenž se například v otázce imigrace blíží pozici Národní fronty.
Podle průzkumu BVA pořízeného v pondělí a úterý má v úmyslu 57 procent voličů Le Penové hlasovat pro Sarkozyho, 21 procent pro Hollanda. Co se týče příznivců středového uchazeče Françoise Bayroua, který měl v prvním kole devět procent hlasů, byl stav vyrovnaný – pro oba politiky plánovalo hlasovat 36 procent oslovených.
Hollande si nemusí dělat starosti o „novou krev“ v případě přívrženců levicové radikála Jeana-Luca Mélenchona, který v prvním kole obdržel 11 procent. Plánuje se k němu přiklonit 87 procent voličů bývalého trockisty, jen čtyři procenta chtějí odevzdat hlas Sarkozymu.
