„Naprosto soucítím s řeckými občany,“ prohlásil Schäuble, který v posledních týdnech podráždil Řeky, včetně jejich nejvyšších představitelů, kritikou a pochybnostmi ohledně jejich schopnosti dovést politiku snižování nákladů státu do konce. Naposledy v této souvislosti projevil pochyby, zda je rozumné, aby se v zemi v této vypjaté atmosféře konaly v dubnu předčasné parlamentní volby, což Řekové označili za snahu o vměšování se do jejich vnitřních záležitostí.
„Velká většina těch, kteří byli zasaženi reformami a úspornými opatřeními - a dovolte mi vyjádřit ještě jednou vůči nim svou úctu - nemůže vůbec za pomalost reforem, ztrátu konkurenceschopnosti nebo neefektivní používání rozpočtových příjmů v minulosti,“ prohlásil Schäuble.
Zároveň vyjádřil pochopení například nad rozhořčením Řeků nad snižováním jejich minimální mzdy. Obratem jim ale připomněl, že po tomto poklesu se ocitnou na stejné úrovni, na jaké je v současnosti Španělsko.
„A co by tomu řekli lidé v zemích východní Evropy nebo v pobaltských státech, kde je minimální mzda ještě o dost nižší, ale které také přispějí na pomoc Řecku?“ zdůraznil rovněž ministr.
Řecko, které napjatě čeká na uvolnění dalšího záchranného balíku finanční pomoci, je terčem stále rostoucích pochybností o jeho schopnosti se bankrotu vyhnout. A to zejména z Německa, Nizozemska nebo Finska, tedy skoro posledních zemí EU, kterým ratingové agentury stále ještě nechávají nejvyšší hodnocení ohledně způsobilosti splácet dluhy.
Řecký prezident Karolos Papulias se před třemi dny na ně a zejména na Schäubleho rozlítil. Podle něj tím Řeky uráží.
Řecká vláda schválila, že výměna dluhopisů začne 8. března
Řecko chce s výměnou dluhopisů pro soukromé investory začít 8. března a skončit 11. března. Schválila to dnes řecká vláda, uvedla agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Investoři kvůli výměně starých dluhopisů za nové přijdou zhruba o 70 procent svých investic do řeckého dluhu.
Výměnu by měla doprovodit další finanční pomoc ze strany eurozóny, kterou by podle očekávání měli na pondělním zasedání schválit právě ministři financí zemí platících evropskou jednotnou měnou. Pomoc má dosáhnout celkem 130 miliard eur, tedy zhruba 3,25 bilionu korun.
Konečnou dohodu však obestírá celá řada nejasností. Obavy vyvolala například zpráva deníku The Wall Street Journal, že MMF na záchranu Řecka přispěje jen 13 miliardami eur. To znamená, že státy mezi sebou budou muset vybrat možná více, než čekaly. Fond přitom zemím eurozóny v minulosti pomáhal výrazně více.
