Smrt britské královny Alžběty II. posílí nacionalisty ve Skotsku a v Severním Irsku
Odchod oblíbené panovnice Alžběty II., která zemřela ve čtvrtek ve věku 96 let, zasáhl Spojené království ve velmi nevhodnou dobu, shodují se zahraniční komentátoři. Británie se potýká s řadou ekonomických problémů a zejména ve Skotsku a v Severním Irsku sílí nacionalistické nálady. Ačkoli loajalita ke koruně je v těchto regionech obecně silnější než například v některých bývalých britských koloniích na druhé straně světa, Alžbětina smrt monarchii i na ostrovech určitě oslabí.
„Tím, že strávila na trůně tak dlouhou dobu, byla ztělesněním hodnot a kontinuity, které nemohou být nahrazeny. Královna držela vše pohromadě,“ uvedl pro americký týdeník Time Alžbětin životopisec Clive Irving. „Pokud se Charles stane nepopulárním králem, vztah Skotů ke společné unii tím ochladne,“ dodal.
Ve Skotsku vládne nacionalistická Skotská národní strana (SNP), která usiluje o uspořádání referenda o nezávislosti regionu v roce 2024. Ačkoli skotská premiérka a lídryně SNP Nicola Sturgeonová v minulosti tvrdila, že Skotsko by si ponechalo britskou královnu jako oficiální hlavu státu i v případě dosažení samostatnosti, se smrtí Alžběty II. se tato pozice může změnit, píše Time.
Podle průzkumu, který v květnu provedla společnost YouGov, podporuje zavedení republiky více než třetina Skotů, zatímco v celém Spojeném království je to čtvrtina obyvatel. Pouze 52 procent obyvatel Skotska se domnívá, že Charles bude dobrým králem. Pro srovnání, královnu Alžbětu II. v její roli hodnotilo kladně 75 procent Skotů.
Ještě napjatější situace může nastat v Severním Irsku, kde na jaře poprvé v historii vyhrála volby radikální republikánská strana Sinn Féin, když získala 27 křesel z 90, zatímco největší unionistická strana DUP obhájila jen 25 mandátů. Sinn Féin dlouhodobě usiluje o vytvoření sjednoceného Irska.
„Skon královny Alžběty je zemětřesením pro severoirské unionisty,“ varuje v komentáři pro list The Irish Times spisovatelka a dokumentaristka Susan McKayová. Připomíná, že obyvatelé Severního Irska si panovnice velice vážili, protože k nim chovala respekt. Mnohokrát jejich zemi osobně navštívila, a dokonce ovládala irskou gaelštinu. Podle mnohých se její osobnost výrazně podílela na uzavření míru mezi republikány a unionisty. S jejím odchodem však bude síla královské rodiny v regionu vyprchávat. Loňský průzkum televize BBC ukázal, že jak obyvatelé Irska, tak Severního Irska věří, že ke sloučení obou zemí dojde v následujících 25 letech.
Republikánským a nacionalistickým náladám v Belfastu nahrává též skutečnost, že je středem sporu mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Brusel požaduje celní kontroly zboží putujícího z Británie do Severního Irska a naopak, aby mohl ponechat otevřenou pozemní hranici na Irském ostrově. Londýn však chce tuto pasáž brexitové dohody, známou pod označením severoirský protokol, zrušit, protože to v regionu zejména v době covidu působilo potíže se zásobováním obchodů.
Naproti tomu by se měl nový král Charles nadále těšit tradičně vysoké podpoře v Anglii a Walesu, kde byl vliv monarchistů vždy nejvýznamnější.
