Tyto kroky podle něj mohou uklidnit finanční trhy a zároveň dát eurozóně čas k vytvoření nové strategie růstu, bez níž se současné problémy nevyřeší. „Význam takové strategie růstu nesmí být podceňován, neboť zadluženost - poměr mezi dluhy a ročním hrubým domácím produktem - částečně závisí na tempu růstu hospodářství,“ poznamenal Soros.
Maďarský rodák předpokládá, že vytvoření nové finanční instituce eurozóny zabere nějaký čas. Toto dočasné vakuum musí podle něj zaplnit ECB. „Ve své současné formě je první náznak takového společné finančního úřadu - Evropský fond finanční stability (EFSF) - jen zdrojem peněz. Jak se budou tyto peníze vynakládat, je věcí členských států,“ považuje Soros EFSF za nedostatečný nástroj.
Zda jím navrhovaná společná finanční instituce odpovídá myšlence ekonomické vlády eurozóny, s níž přišla německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy, americký investor neupřesnil.
Za nejdůležitější úkol považuje Soros zabránit rozšíření nákazy po možném bankrotu Řecka. Ochráněny budou podle něj muset být především banky a státní půjčky zemí jako Itálie a Španělsko. To bude v první řadě úkolem pro EFSF, který by měl být použit k rekapitalizaci těchto bank a jako ručitel, soudí investor.
Systémově důležité banky se musí podle něj s EFSF dohodnout na tom, že se během platnosti garancí budou řídit příkazy ECB. Banky, které to odmítnou, by neměly dostat záruky. „Dost bank s tím však bude souhlasit,“ domnívá se Soros.
