Podle nynější dohody jednotlivé země začátkem příštího roku předloží své plány ohledně toho, jak se chtějí podílet na boji proti globálnímu oteplování. V textu se ovšem uvádí, že jejich závazky „mohou“ a ne že „musejí“ být nějakým způsobem vyčíslitelné, píše agentura AP.
Ekologické organizace upozorňují, že dohodnutá kritéria nejsou natolik konkrétní, aby šly navržené závazky jednotlivých zemí porovnat. „Text smlouvy je opravdu hodně slabý,“ podotkl Sam Smith ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
Dohoda vyhovuje chudším zemím
Současný obsah dohody uklidnil rozvíjející se země, mezi nimi i Čínu a Indii, které protestovaly proti předchozímu návrhu. Obávaly se, že pokud by byl přijat, znamenalo by to pro jejich hospodářství neúnosnou zátěž v porovnání s příspěvkem bohatých zemí k řešení následků změn ovzduší.
Jejich obavy podle informací britské BBC uklidnila formulace, že země mají „společnou, nicméně různou odpovědnost“. „Máme, co jsme chtěli,“ citovala agentura Reuters indického ministra životního prostředí Prakaš Džavedekar.
Stoupá hladina moří, přibývá extrémních veder
Spory provázející summit jen odrážely dlouhodobě nevyřešenou otázku, jak rozdělit náklady na zmírňování následků klimatických změn. Za nimi podle většiny vědců stojí lidská činnost: zejména spalování ropy, uhlí a zemní plyn. Odborníci upozorňují, že dopady globální změny klimatu jsou citelné už nyní. Stoupá hladina moří, přibývá extrémnějších veder a neobvyklých výkyvů počasí způsobujících někde záplavy a jinde zase sucho.
Největšími znečišťovateli ovzduší byly tradičně západní země. Nicméně v současnosti nejvíce emisí oxidu uhličitého vypouštějí chudší státy, jež se snaží rozvinout své hospodářství a vyvést miliony lidí z chudoby. Nová klimatická dohoda má koncem příštího roku v Paříži nahradit Kjótský protokol, který se například na Čínu, Indii a další rozvíjející se země nevztahoval a USA jej nepodepsaly. Má mít výrazně širší dopad.
