Ačkoli se izraelská armáda k útoku nevyjádřila, izraelské sdělovací prostředky zveřejnily detailní popis cílů a většina jich připomněla okolnosti vyzbrojování Hizballáhu. Tuto šíitskou skupinu, jež bojuje v Sýrii na straně Damašku, vyzbrojuje Írán a dodává jí kromě jiného rakety, které ohrožují Izrael. Terčem útoku u letiště byly údajně sklady zbraní, u hranice pak měl nálet zabránit přesunu konvoje vezoucího zbraně do Libanonu.
Libanonský tisk napsal, že cílem útoků byly skrýše zbraní Hizballáhu. Podle syrské opozice izraelská letadla u Damašku zničila objekt, v němž byly protiletecké střely a bezpilotní letadla určená Hizballáhu.
Izrael i nadále ohledně náletů oficiálně mlčí. Armádní mluvčí uvedl, že nebude komentovat žádné „zahraniční zprávy“. Podrobnosti ale přinesla arabská média. Útoky prý provedlo osm izraelských letounů. Jednou ze dvou obětí pak měl být vysoce postavený vojenský velitel Hizballáhu.
Izrael nemá zájem o otevření bojové fronty
Znalec syrské problematiky z univerzity v Tel Avivu Ejal Ciser řekl, že politika Izraele v Sýrii je jasná - „nevměšuje se do bojů a nemá zájem útočit na prezidenta Bašára Asada ani na jeho armádu a nechce ani sesadit jeho režim“. Dodal, že Izrael už v minulosti několikrát zastavil zbrojní dodávky ze Sýrie k Hizballáhu. Ani v jednom případě se kvůli tomu neotevřela bojová fronta. „Doufejme, že tomu tak bude i tentokrát,“ řekl.
Izrael za minulé dva roky provedl asi desítku takových útoků a Sýrie i Hizballáh vždy reagovaly výhrůžkami, ale nikdy útoky. Až po únorovém náletu, kdy Izraelci bombardovali konvoj na libanonském území, se nechal Hizballáh slyšet, že bude na jakoukoli vojenskou akci na území Libanonu reagovat. Následovalo několik raketových útoků na Golanských výšinách, za nimiž byl zřejmě Hizballáh.
Syrské ministerstvo zahraničí oznámilo, že se tentokrát obrátí na generálního tajemníka OSN a na Radu bezpečnosti OSN se žádostí vyhlásit proti Izraeli sankce. Útoky označilo za „ohavný útok na svrchovanost Sýrie“.
