Premiér Ahmet Davutoglu zahájení poslední ofenzivy před více než týdnem komentoval prohlášením, že nedovolí kurdským bojovníkům, aby ve městech na jihovýchodě Turecka „vytvářeli chaos“. Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) armádu obvinila, že v oblasti zabíjí také civilisty. Místopředsedkyně strany před několika dny prohlásila, že Ankara vyhlásila kurdskému lidu válku.
Dvouleté příměří mezi Ankarou a PKK se zhroutilo letos v červenci. Mírové rozhovory byly přerušeny a znovu byl oživen konflikt, který se dotkl převážně kurdského jihovýchodu země a při němž během 30 let zahynulo na 40 tisíc lidí.
Teroristická organizace
PKK, kterou Turecko, Spojené státy i Evropská unie označují za teroristickou organizaci a která dříve působila především na venkově, se v posledních letech zaměřila na města na jihovýchodě země. V nich stavěla barikády a hloubila příkopy s cílem zabránit vládním jednotkám v přístupu.
Strana kurdských pracujících od roku 1984 bojuje za autonomní Kurdistán a práva Kurdů v Turecku. Násilné střety mezi ozbrojenci z PKK a bezpečnostními složkami znovu propukly letos v létě, když se Ankara zapojila do konfliktu v Sýrii a v Iráku. Kromě radikálních islamistů útočí i na tábory PKK. Ankara totiž považuje za spřízněné s PKK i kurdské milice YPG, které bojují v Sýrii a v Iráku proti teroristům z organizace Islámský stát (IS) po boku západní koalice.
