„Nynější vývoj v Německu, Švédsku a Slovinsku a v dalších zemí ukazuje naprosto jasně, jak velkému tlaku členské země (Evropské unie) čelí,“ prohlásil Tusk, kterého dnes ve Vallettě čeká ještě řízení neformálního jednání prezidentů a premiérů zemí EU právě k migrační problematice.
Německo, které od léta uprchlíky přijímalo, ve středu oznámilo, že je opět podle dublinských pravidel začne vracet do zemí, kde vstoupili na půdu EU. Švédsko, další země, která dosud uprchlíky vítala, spustilo dnes v poledne dočasné kontroly na svých jižních hranicích. A Slovinsko začalo v rostoucím napětí v reakci na desetitisíce přicházejících lidí budovat na hranicích s Chorvatskem zábrany.
„Záchrana Schengenu je závod s časem. Jsme rozhodnuti jej vyhrát. Musíme pospíchat, ale nepanikařit,“ řekl dnes novinářům Tusk.
Uvést dohody v život
Kromě reálné obnovy ochrany vnější hranice schengenského prostoru je k tomu podle něj třeba také skutečně uvést do života v EU už dohodnuté další kroky. Patří mezi ně posílení spolupráce se zeměmi původu migrantů a se zeměmi tranzitními, právě tomu se ostatně ve vztahu k Africe věnoval nyní skončený dvoudenní summit v maltské metropoli.
Tusk se ale také zmínil o potřebě realizovat evropský plán přerozdělování migrantů, kteří jsou nyní v Řecku a v Itálii, do dalších unijních států. Proti tomuto záměru stále protestují východoevropské země EU, včetně České republiky, které poukazují na nynější nefunkčnost celého systému. V jeho rámci by mělo být za dva roky přesunuto 160 tisíc osob, zatím ale změnil život jen desítkám lidí.
