Tusk pochválil Německo za jeho vůdčí roli v Evropě, která je nejliberálnější a nejtolerantnější za celou evropskou historii. Zároveň ale vyzval Berlín, aby vyvinul více úsilí k tomu, aby se uprchlická krize už dostala pod kontrolu. To podle Tuska také znamená zajištění vnějších hranic EU ve spolupráci s ostatními členskými zeměmi.
„Chápu, proč z historických důvodů může mít Německo potíže se zavedením přísného režimu na svých hranicích. Ale pro Německo znamená odpovědnost za vůdčí roli v Evropě také kontrolu vnějších hranic Evropy, v případě potřeby energicky v rámci celoevropské jednoty,“ prohlásil Tusk.
Bývalý polský premiér opakovaně zdůrazňuje naléhavost zpřísnění kontroly evropských hranic, zatímco Merkelová žádá unijní státy, aby projevily více solidarity a sdílely odpovědnost za uprchlíky.
Naivní snahy evropských kolegů
V říjnu Tusk označil za naivní snahu evropských kolegů řešit pouze zabezpečení přicházejících uprchlíků. Podle něj to nestačí, pokud EU zároveň nezabrání tomu, aby přes její vnější hranice stále přicházely tisíce dalších. Tusk se dnes sejde s Merkelovou v Berlíně před středečním summitem EU-Afrika na Maltě a před čtvrtečním summitem EU o uprchlické krizi.
| Cílem uprchlíků jsou nejbohatší státy Unie |
|---|
| EU se dlouhé roky příliš netrápila otázkou ochrany vnějších hranic, které nedokážou Řecko a Itálie před přílivem uprchlíků dostatečně zajišťovat. Až když se zintenzivnil proud běženců z těchto zemí dál do Evropy, v první reakci začal Brusel prosazovat systém přerozdělování těch uprchlíků, kteří již o azyl požádali zejména v okrajových zemích, mezi všechny státy EU. Počet takto přerozdělovaných imigrantů byl stanoven pro začátek na 160 tisíc. Statisíce dalších běženců jsou ale stále v pohybu a málokdo z nich tají, že chce do nejbohatších států EU, tedy hlavně do Německa. Jen tam od ledna do října dorazilo již 758 tisíc lidí. |
