Ukrajinské volby potvrdily vratkou politickou situaci na východě

Ukrajinské volby

Ukrajinské volby Zdroj: CTK

Nedělní komunální volby na Ukrajině potvrdily vratkou politickou situaci na východě země a silné postavení proevropsky a národně orientovaných stran na západě. Potvrzují to průběžné výsledky voleb. V několika volebních okrscích sousedících s povstaleckým Donbasem bylo hlasování zrušeno, v dalších získali silné pozice kandidáti proruských stran. Volební účast se pohybovala kolem 46 procent.

Už v neděli bylo oznámeno, že hlasování v Mariupolu a Krasnoarmijsku, dvou městech v Doněcké oblasti, bylo zrušeno kvůli nesrovnalostem ve volebních seznamech. Ze sabotáže voleb se vzájemně obviňují úředníci státní správy a proruští aktivisté. Podle dnešní zprávy agentury Unian bylo během noci rozhodnuto o zrušení voleb ve městech Lysyčansk a Svatove v Luhanské oblasti, stejný osud možná potká hlasování v nedalekých městech Rubižne a Severodoněck.

Podle ukrajinských komentátorů některé politické síly zneužívají mezery ve volebních zákonech a poukazují na formální nesrovnalosti v hlasovacím procesu s cílem zastavit sčítání hlasů a odložit volby na neurčito. Jeden z vůdců doněckých separatistů Denis Pušilin dnes povstalecké agentuře DAN řekl, že komunální volby na Ukrajině „skončily faktickým krachem a potvrdily bankrot státní moci a celkový úpadek ukrajinské státnosti“.

V centrální a západní části Ukrajiny se volby staly soubojem mezi proevropskými a národně orientovanými stranami. Solidní pozici si zřejmě zachoval prezidentský Blok Petra Porošenka, konkurenční strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové na druhé straně nenaplnila předpovědi analytiků a své velké politické ambice nepotvrdila.

Slabá účast na východě

Volební účast se postupně snižovala od západu na východ Ukrajiny. Zatímco v západních regionech přesáhla 50 procent, v Doněcké a Luhanské oblasti sotva překročila 30 procent. Celkově k volbám přišlo podle zatím neoficiálních údajů kolem 46 procent voličů. Je to méně, než se očekávalo.

Ostře jsou sledovány výsledky voleb starostů ve velkých městech. Podle poměrně komplikovaného ukrajinského volebního zákona se starostové volí přímo, odděleně od zastupitelstev. Ve velkých městech s více než 90 tisíci voliči zákon ukládá uspořádat tři týdny po volbách druhé kolo, pokud v prvním některý z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů.

Takový osud potkal prakticky všechna velká ukrajinská města s výjimkou Charkova, kde si primátorské křeslo zajistil už v prvním kole dosavadní starosta Michail Dobkin. Volby se budou 15. listopadu konat v Oděse, Dněpropetrovsku, Lvově a poměrně překvapivě i v metropoli Kyjevě.

Nové názvy

Její dosavadní starosta Vitalij Kličko, spojenec prezidenta Porošenka a bývalý věhlasný boxer, zvítězil v prvním kole se ziskem 38 procent hlasů. Jeho soupeřem ve druhém kolem bude kandidát regionální západoukrajinské strany Svépomoc Serhij Husovskyj.

V Kirovohradu v centrální Ukrajině se souběžně s volbami konalo referendum o novém názvu tohoto čtvrtmilionového průmyslového města. Voliči drtivou většinou hlasů rozhodli, že místo jména bolševického vůdce Sergeje Kirova ponese město jméno Alžběty I. (rusky Jelizavety), ruské panovnice z poloviny 18. století.

Kirovohrad tak bude přejmenován na Jelizavethrad, jak se jmenoval do roku 1924. Dalšími navrhovaným názvy byl Inhulsk, Zlatopil, Kropyvnyckyj, Bahomir, Eksampej nebo Kozackyj.