Míra nezaměstnanosti v září poklesla na 7,8 procenta, ačkoli analytici očekávali nárůst na 8,2 procenta ze srpnových 8,1 procenta. Nových pracovních míst mimo zemědělství přitom za minulý měsíc vzniklo 114 tisíc při průměrném očekávání analytiků 115 tisíc. Ministerstvo práce v pátek také přineslo revizi údaje za srpen na 142 tisíc nových míst z původně deklarovaných 96 tisíc.
Optimismus ze zdánlivě příznivých dat však nevydržel příliš dlouho a v odpolední části obchodování americké akciové trhy počáteční zisky odevzdaly. Širší americký index S&P 500 v pátek skončil s červenou nulou, když odepsal 0,03 procenta. Zisky odevzdal i americký dolar. Torsten Slok, hlavní mezinárodní ekonom Deutsche Bank, uvedl, že přírůstek nových pracovních míst je stále slabý na to, aby napravil to, co krize poškodila. „Sice vytváříme nová místa, ale ne dost rychle na to, abychom se dostali tam, kde chceme být,“ uvedl.
Nepoměr mezi klesající mírou nezaměstnanosti a malým přírůstkem nových pracovních míst je z velké části dán klesajícím počtem Američanů počítaných mezi práceschopné obyvatelstvo. Řada z nich totiž hledání práce dávno vzdala a ze systému vypadla. Pokud by bylo práceschopného obyvatelstva stejně jako před čtyřmi lety, byla by míra nezaměstnanosti blízko jedenácti procent. To Obamovi také stále připomíná jeho vyzývatel republikán Mitt Romney, ale nynější hlava státu na tyto argumenty odmítá slyšet.
Místo toho Bílý dům uvádí, že během Obamovy vlády vzniklo pět milionů pracovních pozic, do toho ovšem nezapočítává zrušené pracovní posty. V čistém vyjádření je nyní v americké ekonomice jen o 325 tisíc míst více než v lednu 2009. Americká ekonomika má dnes stále zhruba o 4,5 milionu pracovních míst méně než v roce 2007.
