Babiš zase „šetří“ peněženky řidičů. Zázraky u benzínek ale nečekejte
Česko reaguje na drahé ceny pohonných hmot zastropováním marží, snížením spotřební daně z nafty i návrhem sektorové daně pro rafinérie.
Přinášíme srovnání s Evropou.
Zatímco Německo zlevňuje naftu přes daně, Maďarsko zvolilo adresné kompenzace pro řidiče, aby se vyhnulo nefunkčním cenovým stropům.
Krize je tu. Evropské země včetně Česka zavádí cenové regulace na pohonné hmoty. Česko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od začátku října opět zastropuje marže na 2,50 koruny na litr a současně sníží spotřební daň z nafty o 2,35 koruny s daní. To vycházelo nákladově pro státní rozpočet na miliardu výpadku příjmu měsíčně.
Jak chce vláda snížit ceny pohonných hmot? Snížení spotřební daně a daň pro Orlen
Souběžně s tím Ministerstvo financí rovněž předložilo vládě návrh na zavedení dočasné mimořádné sektorové daně pro rafinérský sektor. Opatření podle Ministerstva financí reaguje na mimořádný nárůst rafinérských marží a vysoké ceny nafty a benzínu způsobené geopolitickou krizí.
Daň se bude uplatňovat letos a v příštím roce a bude činit, jak pravila Alena Schillerová padesát procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. To ale bude chtít ještě vysvětlit. Podle toho, jak se výraz hrubá rafinérská marže u nás používá, znamená celkovou tržní hodnota produktů (benzín, nafta, letecký petrolej, topný olej, LPG a další) minus náklady na zpracovanou surovou ropu. Z hrubé marže se neodečítají provozní náklady rafinérie, jako třeba energie, chemikálie, mzdy, údržba, odpisy ani daně. Až po odečtení těchto nákladů vzniká čistá (net) rafinérská marže. Ta je podle všeho základem pro výpočet polské windfall daně na rafinérie, na níž se naše ministerstvo financí ve své iniciativě odvolává.
V Polsku se budou zdaňovat nadměrné příjmy z prodeje kapalných paliv nad hypotetické zisky vycházející z průměrné marže 2025 navýšené o dvacet procent. Snad nám ministerští legislativci ještě vysvětlí, jak to s konstrukcí české daně myslí
Česku máme problém v tom, že v rafinériích v Litvínově a v Kralupech patřících polskému Orlenu vyrábíme jen zhruba polovinu spotřeby pohonných hmot. I když naše vláda zatíží české rafienerie Orlenu novou padesátiprocentní sektorovou daní, tak nám to moc s náklady na slevy u pump moc nepomůže. Výnos nové daně má být pět a půl miliardy ročně a obnovená sleva u pump na stejnou dobu vychází na dvanáct miliard. Můžeme si říci, aspoň něco. Pokud z Orlenu nějaké daně vyrazíme.
Dotace a snížení daní v Evropě: Jak řeší drahou naftu Maďarsko a Německo?
S pomocí jejich lidem s cenami nafty si pospíšili Maďaři. Tam vláda Pétera Magyara rozhodla, že majitelé dieselových automobilů s maximálním výkonem 150 koní dostanou do konce roku každý měsíc adresnou finanční kompenzaci ve výši 5000 forintů (334 korun). Cena za litr nafty se na maďarských čerpacích stanicích aktuálně pohybuje kolem 700 forintů (46,7 koruny).
K extrémně neúspěšným orbánovských regulacím v podobě cenových stropů, která Orbánova vláda nijak nekompenzovala, se ta nová racionálně nechce vracet, protože to skončilo totálním nedostatkem pohonných hmot u pump. Nový příspěvek bude nicméně tak jako tak zásah do děravého státního rozpočtu.
Rozhodlo se i Německo. Od října snižuje spotřební daně na naftu o sedmnáct centů, což jsou asi čtyři koruny. Státní kasu to bude stát je do konce roku 2,5 miliardy eur, což fakt není málo ani na Německo.
Nějaké úlevy pro spotřebitele se chystají skoro všude a skoro všude to dopadne zhruba tak, jak to vypadá v Německu, kde za litr nafty zaplatí místo aktuálních průměrných cenách skoro 59 korun za litr oslnivě zlevněných 55 korun.
Proč ceny nafty neklesnou? Skutečný problém leží v chybějících rafinériích
Hlavní příčinou toho, proč jsou ceny nafty u čerpacích stanic tak vysoké, nejsou tentokrát hladoví pumpaři, kteří zvyšují ceny dlouho před tím, než jim dodavatel skutečně dodá dražší zboží. A nemůže za to dokonce ani ropa za více než sto dolarů za barel. Je zřetelné, že nepřiměřeně rostou marže evropských rafinérií. Proto je taková vůle nějak je zdanit. Nezbývá než si povzdechnout, že rafinérská kapacita v Evropě klesla za posledních zhruba šestnáct let o dvacet procent kvůli zeleným regulacím a vysoké ceně energií. Na dřívější dovoz z Ruska jsou jistě oprávněné sankce a dodávkám z Perského zálivu brání válka. Takž pokles nabídky vyvolává automaticky nárůst cen na trhu a tím i navýšení zisků rafinérií. Zisk se dá zdanit, ale nějak dramaticky lepší ceny na čerpacích totemech nepřinese.
Nejčerstvější dostupné aktuální průměrné ceny benzínu 95 a nafty (v eurech na litr včetně DPH)
| Země | Benzín 95 (€/l) | Nafta (€/l) | Datum aktualizace |
|---|---|---|---|
| Malta | 1,340 | 1,210 | 21. 9. (dnes) |
| Švédsko | 1,514 | 1,981 | 14. 9. |
| Kypr | 1,676 | 1,945 | 21. 9. (dnes) |
| Bulharsko | 1,680 | 1,950 | 20. 9. |
| Slovinsko | 1,728 | 1,991 | 15. 9. |
| Chorvatsko | 1,730 | 1,850 | 21. 9. (dnes) |
| Maďarsko | 1,745 | 1,947 | 21. 9. (dnes) |
| Slovensko | 1,808 | 1,924 | 14. 9. |
| Polsko | 1,808 | 2,008 | 17. 9. |
| Česko | 1,824 | 1,987 | 14. 9. |
| Rumunsko | 1,848 | 2,034 | 21. 9. (dnes) |
| Lucembursko | 1,849 | 2,114 | 19. 9. |
| Rakousko | 1,888 | 2,205 | 20. 9. |
| Španělsko | 1,889 | 1,869 | 15. 9. |
| Irsko | 1,894 | 1,989 | 14. 9. |
| Estonsko | 1,914 | 2,065 | 14. 9. |
| Litva | 1,917 | 2,214 | 20. 9. |
| Lotyšsko | 1,976 | 2,096 | 14. 9. |
| Belgie | 2,058 | 2,468 | 21. 9. (dnes) |
| Portugalsko | 2,066 | 2,154 | 20. 9. |
| Itálie | 2,149 | 2,339 | 19. 9. |
| Řecko | 2,195 | 2,217 | 20. 9. |
| Francie | 2,242 | 2,425 | 21. 9. (dnes) |
| Německo | 2,259 | 2,425 | 20. 9. |













