Strážce britské pokladny také uvedl, že jeho ministerstvo pro letošní rok počítá s vyšším růstem ostrovní ekonomiky než při poslední prognóze a to navzdory neutuchající krizi v eurozóně.
V letošním roce by britská ekonomika měla stoupnout o 0,8 procenta namísto původně očekávaných 0,7 procenta. Také díky vyššímu růstu si Velká Británie půjčí méně, než původně plánovala.
V novém fiskálním roce, který začíná 1. dubna si Velká Británie půjčí 126 miliard liber, o miliardu méně než se očekávalo a o 30 miliard méně oproti maximu předchozí labouristické vlády, dodal Osborne.
Na poli daní sváděl Osborne největší boj s padesátiprocentní daní s příjmu pro vysokopříjmové daňové poplatníky, která byla pod palbou kritiky ze strany firem a pravého křídla konzervativců. Sazba daně bude nakonec snížena na 45 procent. Podpořit firmy a přilákat nové investory má snížení daně z příjmů právnických osob na 24 procent již od letošního dubna. Do roku 2014 by měla korporátní daň poklesnout na 22 procent.
„To je podstatně méně než například ve Spojených státech či Německu,“ uvedl Osborne, který dodal, že to bude skvělou reklamou pro přilákání investic do Velké Británie. Výpadek výběru korporátních daní by měla kompenzovat zvýšená sazba bankovní daně. Tu zavedla Velká Británie před rokem a vypočítává se z aktiv bank. Pro právě končící fiskální rok byla stanovena na 0,04 procenta a měla se zvyšovat na 0,07. Osborne ji však od příštího ledna skokově zvyšuje na 0,105 procenta, aby banky neprofitovaly na nižší korporátní dani.
