„Je to okamžik hluboké bolesti,“ vyjádřil své emoce viditelně pohnutý Maduro, kterého doprovázeli vysoce postavení členové vlády. Podle viceprezidenta zemřel Chávez dnes v 16:25 místního času (21:55 SEČ).
O zdravotním stavu a možném úmrtí Cháveze se v posledních dnech opakovaně spekulovalo. Venezuelská vláda dosud jen připouštěla, že stav hlavy státu je kritický. V posledních dnech se ke komplikacím s dýcháním připojila nová, vážná infekce dýchacích cest. Tyto problémy již Chávez překonat nedokázal.
Konec "socialistické revoluce"?
Prezident latinskoamerické země, známý svými ohnivými proslovy i protiamerickým postojem, se s rakovinou v pánevní oblasti opakovaně léčil na spřátelené Kubě. Do rodné země se po poslední operaci vrátil v polovině letošního února. Od zákroku, po němž jej znovu čekala chemoterapie, se již neobjevil na veřejnosti. Muž, který mimo jiné usiloval o vybudování Spojených států latinskoamerických, prý v poslední době vládl pomocí písemných pokynů, protože nebyl schopen mluvit.
Prezidentské volby se podle venezuelské ústavy musejí uskutečnit do 30 dnů od chvíle, kdy hlava státu odstoupí či zemře. Nejpozději začátkem dubna by tedy měli Venezuelané rozhodnout o tom, zda Chávezova „socialistická revoluce“ může pokračovat i bez jeho výrazné osobnosti v čele.
Chávez, který se narodil v chudé učitelské rodině 28. července 1954 v Sabanetě ve státě Barinas, usedl do křesla prezidenta Venezuely poprvé v roce 1999; naposledy post, i díky ústavním změnám, obhájil loni v říjnu. Jeho čtvrté a poslední funkční období začalo v lednu, aniž by však kvůli svému zdravotnímu stavu mohl složit přísahu.
Profil: Hugo Chávez - autokratický vůdce i národní hrdina
Pro jedny byl národním hrdinou a spasitelem, který jim štědrými sociálními programy zajišťoval bezplatné školy a lékaře, pro druhé autokratickým a samolibým provokatérem, jenž si černým zlatem kupoval přízeň doma i v dalších zemích regionu. Venezuelský prezident Hugo Chávez, který podle dnešního oficiálního oznámení z Caracasu zemřel na rakovinu ve věku 58 let, byl posedlý ideou Spojených států latinskoamerických a budováním socialismu 21. století.
Do křesla prezidenta usedl bývalý vojenský výsadkář Chávez poprvé v únoru 1999 a úřad naposledy obhájil loni v říjnu. V čele země stál tak dlouho díky změnám ústavy, jež se mu podařilo prosadit. Úprava z roku 2009 zrušila omezení počtu prezidentských mandátů v řadě. V posledních letech však v zemi sílil hlas opozice a loni na podzim se poprvé za 14 let vážně psalo o tom, že by prezidentské volby mohl vyhrát kandidát opozice, právník Henrique Capriles.
Již ve volbách na podzim 2010 ztratila Chávezova Sjednocená socialistická strana Venezuely (PSUV) dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Nicméně Chávez si ještě před obnovou sněmu (od ledna 2011) nechal poslanci odhlasovat plnou moc, jež mu umožňovala vládnout prostřednictvím dekretů do poloviny roku 2012.
Podobný krok učinil několikrát, například v létě 2008 v poslední den takového období vydal třicítku zákonů umožňujících vládě znárodňovat firmy či upravovat ceny a prezidentovi jmenovat státní úředníky v regionech. „Stát jednoduše řečeno určuje, co by venezuelští spotřebitelé měli jíst, jak moc by měli jíst a kde by si měli opatřovat zboží,“ popsal jistý ekonom Chávezovu vizi centralizovaného hospodářství.
Spasitel a sjednotitel
Chávez se nepovažoval jen za „spasitele“ své země, nýbrž také za sjednotitele Latinské Ameriky. K tomu využíval i historické nevraživosti řady jejích obyvatel vůči USA, které pravidelně kritizoval a obviňoval i ze snahy ho zabít. Omezit vliv Washingtonu v regionu má Bolívarovské spojenectví národů naší Ameriky (ALBA), jež založil v roce 2004 Chávez s Fidelem Castrem a jehož členy je nyní osm zemí s asi 70 miliony obyvatel.
Castra považoval Chávez vždy za svého velkého učitele a převzal od něj řadu způsobů. Například prezentaci v televizi, v níž každý týden vystupoval v pořadu Haló, prezidente, s nímž mimo jiné navštěvoval různé části země a rozmlouval s Venezuelany. V roce 2005 inicioval vznik satelitní nadnárodní televize Telesur (Televize jihu) se sídlem v Caracasu.
Hugo Rafaal Chávez Frías se narodil v chudé učitelské rodině 28. července 1954 v Sabanetě ve státě Barinas. Na střední škole byl úspěšným hráčem baseballu a psal povídky a divadelní hry. Po absolvování Vojenské akademie založil už jako podplukovník v roce 1982 Revoluční Bolívarovo hnutí (MBR-200), s jehož členy se v únoru 1992 neúspěšně pokusil svrhnout nepopulárního prezidenta Carlose Andrése Péreze; skončil ve vězení, odkud byl propuštěn v roce 1994 na prezidentskou milost.
V roce 1997 založil Hnutí V. republiky (od roku 2007 PSUV), s nímž rozšířil alianci Vlastenecký pól a jako její kandidát v prosinci 1998 vyhrál prezidentské volby. Během prvního roku v úřadě prosadil změnu ústavy, jež posílila jeho pravomoci, a rozpustil opozicí ovládaný parlament. Nová ústava též zrušila Senát a zemi přejmenovala na Bolívarovskou republiku Venezuela.
Od roku 2006 má země, jejíž název znamená „malé Benátky“, i novou vlajku a nový státní znak, na němž dle Chávezova návrhu mimo jiné bílý kůň nově cválá doleva. Od prosince 2007 platí ve Venezuele vlastní časové pásmo (posunuté o půl hodiny zpět).
Chávez byl od roku 2003 podruhé rozvedený a měl tři dcery a syna. Horké chvilky zažil v dubnu 2002, kdy byl po pětiměsíčních protivládních demonstracích pučem armádních špiček sesazen, ale po dvou dnech ho jeho příznivci dosadili zpět.
Chávez proslul mimo jiné řadou kuriózních výroků. Například v roce 2009 radil Venezuelanům, jak šetřit s vodou: „Někteří lidé si ve sprše zpívají, půl hodiny ve sprše… počítal jsem to, tři minuty a už nesmrdím.“ V březnu 2011 obrátil své myšlenky do vesmíru: „Vždy jsem tvrdil, že na Marsu mohla existovat civilizace. Ale možná tam dorazil kapitalismus a planetu zničil.“
Kontroverzní politik podlehl komplikacím po prosincové operaci rakoviny, čtvrté za půldruhého roku. S rakovinou v pánevní oblasti se opakovaně léčil na spřátelené Kubě, odkud se do vlasti po posledním lékařském zákroku vrátil letos v polovině února. Poté absolvoval další chemoterapii a již se neobjevil na veřejnosti. Měl komplikace s dýcháním, ke kterým se v posledních dnech připojila vážná infekce dýchacích cest.
