Luhanští separatisté chtěli volby původně uspořádat 1. listopadu a doněčtí 18. října. Kyjev proti těmto termínům ostře protestoval a označoval je za porušení mírových dohod, podle kterých se volby mají konat na základě ukrajinských zákonů a mezinárodních norem.
Ruský prezident Vladimir Putin 2. října na summitu v Paříži slíbil, že na toto téma s předáky separatistů promluví. Vůdci v Doněcku i v Luhansku následně minulý týden v úterý dali na vědomí, že se volby odkládají. Doněčtí rebelové nejprve 9. října oznámili, že volby budou 20. března, ale den nato termín opravili na 20. dubna.
Požadavky se různí
Názory obou znepřátelených stran na pořádání komunálních voleb jsou ale stále velmi vzdálené. Donbaské „republiky“ trvají na tom, že Kyjev musí revidovat ústavní změny schválené koncem srpna, jejichž podstatou je decentralizace státní správy. Žádají také, aby veškeré reformy týkající se Donbasu projednala Ukrajina nejprve s nimi. Požadují rovněž amnestii pro účastníky války na Donbasu, kterou ovšem Kyjev plánuje vyhlásit až po volbách.
Ukrajinské vedení přímé jednání s vůdci vzbouřenců odmítá. Předpokládá, že proceduru voleb na Donbasu bude regulovat zvláštní zákon, který ale parlament ještě neprojednal. Za samozřejmý označuje Kyjev předpoklad, že před donbaskými volbami opustí ukrajinské území ruští vojáci i s výzbrojí.
