Výhody a rizika společných nákupů plynu prověří Evropská komise

Sídlo Evropské komise v Bruselu

Sídlo Evropské komise v Bruselu Zdroj: Reuters

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
2
Fotogalerie

Evropská komise prověří výhody a rizika společných nákupů plynu, které podporuje část zemí Evropské unie v reakci na současný rychlý růst cen energií. Po jednání s unijními ministry energetiky to řekla eukomisařka Kadri Simsonová. Zástupci vlád se podle ní neshodli na jasné podpoře žádných dlouhodobějších opatření. Zatímco některé země jako Francie a Španělsko požadovaly reformu trhu a změnu určování cen elektřiny, další státy v čele s Německem byly proti. Český ministr průmyslu Karel Havlíček prosazoval zejména regulaci trhu s emisními povolenkami.

Většina unijních ministrů hovořila o krátkodobých zásazích jako jsou daňové úlevy či finanční podpora obyvatel a firem, které mají snížit bezprostřední dopad nebývalého zdražování energií. V otázce dlouhodobějšího plánu jsou ovšem země rozdělené, což se projevilo i minulý čtvrtek na summitu unijních lídrů, který se shodl spíše na obecných formulacích než na konkrétní cestě k zajištění cenově dostupné elektřiny a plynu. Podobně dopadla i dnešní ministerská schůzka, přestože řada jejích účastníků včetně Havlíčka hovořila o nutnosti rychlé akce.

Podle Simsonové začne Brusel na základě požadavku části států zjišťovat, jak velkým přínosem by mohly být společné nákupy plynu. EU by mohla plyn nakupovat v době nízkých cen a skladovat pro pozdější využití.

Krach Bohemia Energy: Co se stane, když dodavatel končí

Video placeholde
• Videohub

„Musíme zvážit řadu aspektů: kdo bude platit za nákup a skladování plynu, jak bude plyn přepravován z různých regionů,“ řekla novinářům po jednání Simsonová. Část zemí se domnívá, že plán společných nákupů, s jehož podrobnostmi by komise mohla přijít do konce roku, může posílit vyjednávací pozici EU. Některé státy v čele s Polskem kritizují přístup Ruska, které podle nich coby klíčový dodavatel neposkytuje unii v současnosti tolik plynu, kolik by mohlo.

Podle Havlíčka zazníval od řady zemí také požadavek regulace trhu s emisními povolenkami, kterou dlouhodobě prosazuje Česko.