Jako komunistický vůdce Jaruzelski začátkem 80. let v Polsku potlačil nezávislé odbory Solidarita vyhlášením výjimečného stavu. Tento krok si vyžádal 56 obětí na životech. Vyhlášení výjimečného stavu Jaruzelski obhajoval až do konce života. Podle něj představovalo menší zlo nastolit pořádek vlastními silami, než riskovat ruskou intervenci. Za násilnosti provázející vyhlášení výjimečného stavu se nicméně několikrát omluvil a ve své autobiografii nazvané O 30 let starší v této souvislosti poznamenal, že „i menší zlo zůstává zlem“.
Nakolik byl skutečně veden snahou uchránit Polsko od „bratrské pomoci“ je otázkou. V roce 2009 totiž polský Institut národní paměti zveřejnil zápis z údajného telefonátu mezi Jaruzelským a velitelem vojsk Varšavské smlouvy Viktorem Kulikovem. Z dokumentu vyplývá, že počátkem prosince 1981 polský politik sám Moskvu o vojenský zásah žádal. Jaruzelski ale dokument označil za podvrh.
V listopadu 1985 se stal předsedou Státní rady, tedy nejvyšším ústavním činitelem Polské lidové republiky. Nedlouho poté se však komunistický režim začal hroutit. V roce 1988 vypukla další ze série hospodářských a sociálních krizí, jež přiměla představitele režimu k dialogu s opozicí. Výsledkem jednání u kulatého stolu bylo vypsání částečně svobodných parlamentních voleb, které v červnu 1989 drtivě vyhrála opozice.
Na Jaruzelskem asi nejvíc fascinovalo, ze sloužil režimu, který ho připravil o zrak na Sibiři.
— david klimeš (@david_klimes) May 25, 2014Jaruzelski se ještě jako ministr obrany podílel i na invazi do Československa, kterou v srpnu 1968 vedl Sovětský svaz. O mnoho let později se za ni omluvil a označil ji za „politicky hloupý akt“.
Devadesátiletý politik nedávno dostal mrtvici a byl hospitalizován. Do nemocnice musel být v posledních letech převezen hned několikrát, vždy s vážnými zdravotními problémy. Exprezident měl problémy se srdcem, prodělal zápal plic a byla u něj diagnostikována rakovina lymfatických uzlin.
Maciej Ruczaj: V polských médiích česká politika nikoho nezajímá
