Michl si plní sen a s ČNB luxuje zlato z trhu tempem třicet kilo denně
Guvernér ČNB Aleš Michl mílovými kroky naplňuje svůj dlouhodobý cíl soustředit v České národní bance sto tun zlata. Jen za jeho působení v čele banky přibylo v jejích sejfech zhruba pět a půl tuny zlata, přičemž nákupy drahého kovu stále sílí. Jen od počátku ledna do dvacátého května totiž ČNB přikoupila zhruba 4,5 tuny zlata. Zásoby drahého kovu tak jen letos vzrostly o více než třetinu, a to přibližně na 16,5 tuny. Letošním tempem nákupů kolem devíti metráků měsíčně by tak banka podle Michlových vizí dosáhla zhruba za devět let. Více zlata než nyní zároveň ČNB za období samostatného českého státu ještě nevlastnila.
„Detaily týkající se správy devizových rezerv, včetně zlata, nad rámec informací publikovaných ve Výroční zprávě ČNB nezveřejňujeme ani nijak nekomentujeme,“ uvádí na adresu nákupů drahého kovu mluvčí ČNB Petra Vlčková.
Jak ale uvádí takzvaná dekádní bilance ČNB, kolem poloviny května držela banka zlato za 22,1 miliardy korun, to je o šest a čtvrt miliardy více než na konci roku a o tři a půl miliardy korun více než ještě koncem prvního čtvrtletí. „ČNB měla ke konci roku 2022 v držení přibližně 12 tun zlata, to je přibližně o 13 procent více než na konci roku 2021. V roce 2022 byla také analyzována možnost navýšení objemu zlata v devizových rezervách,“ uvádí výroční zpráva ČNB za rok 2022.
Jak loni v dubnu uvedl pro E15 tehdy ještě řadový radní a současný guvernér ČNB Aleš Michl, drahý kov má především stabilizační funkci. „Nevím, jaká bude cena zlata za rok, dva, chci ho kvůli diverzifikaci. Zlato má nulovou korelaci k akciím nebo indexu nejistoty VIX, je dobré do velkého dlouhodobého portfolia,“ uvedl tehdy Michl s tím, že si dokáže v rozvaze centrální banky představit i objem zlata v řádu stovek tun.
Za jeho „vlády“ rovněž výrazně vzrostl podíl zlata na celkovém majetku ČNB. Zatímco v okamžiku Michova jmenování se zlato podílelo na aktivech banky vahou 3,8 promile, aktuální podíl zlata je zhruba dvojnásobný.
Krátkodobou optikou se hromadění zlata v posledním roce ukazuje jako investičně výhodné. Zatímco během loňského června stála trojská unce žlutého kovu kolem 1800 dolarů, aktuálně vyjde na světových burzách zhruba na 1950 dolarů, tedy o osm procent více, což je kupříkladu dvakrát lepší výsledek než v případě akcií z amerického indexu S&P 500.
Jak uvádějí statistiky Světové rady pro zlato ze závěru dubna, devět z deseti největších centrálních bank, které během prvního čtvrtletí letošního roku rozšířily své zlaté rezervy, působí na Východě – vesměs v rozvojových zemích. Nejvíce zlata letos nakoupily centrální banky Číny, Turecka, Uzbekistánu, Indie, Ruska a Singapuru.
„Drahé kovy v čele se zlatem, stejně jako třeba technologické akcie, jsou citlivé na očekávání vývoje úrokových sazeb,“ zdůrazňuje analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Zlatu přitom primárně nahrává snížení sázek na další růst sazeb, či dokonce vidina jejich poklesu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
