Americký dluh přesáhl 40 bilionů. Vláda intervenuje vůči rekordním úrokům, ale příčiny krize ignoruje

Vláda Spojených států svou intervencí na dluhopisovém trhu zmírnila nervozitu investorů z posledních dnů a zastavila globální nárůst nákladů na financování státu, firem i domácností. Jde však o mimořádnou a pouze krátkodobou úlevu, jež vůbec neřeší kriticky špatný stav veřejných financí v největší ekonomice světa i některých dalších vyspělých zemích.

Americké ministerstvo financí ve středu nečekaně oznámilo, že od příštího měsíce minimálně zdvojnásobí zpětné odkupy svých obligací splatných za 10–30 let ve snaze „podpořit likviditu na trhu“. Vláda takovými operacemi dočasně – a s pomocí jiných půjček – splácí malou část svého dluhu. A investoři tím od ní získávají čerstvé peníze pro další nákupy.

Ministr financí Scott Bessent tímto krokem reaguje na rapidní růst výnosů – tedy úroků, které investoři požadují za nákup a držení dluhopisů. U amerických státních obligací splatných za 30 let tyto tržní úrokové sazby v úterý dosáhly až 5,34 procenta, tedy své nejvyšší hodnoty téměř za 20 let.

Po středečním oznámení zpětných odkupů tento výnos opět klesl na 5,19 procenta. To vzhledem k dominantnímu postavení Spojených států a amerického dolaru ve světovém finančním systému vedlo ke snížení výnosů také v dalších částech světa a podpořilo i náladu na akciových trzích.

Bessent, který je přítelem a finančním sponzorem prezidenta Donalda Trumpa, se v minulosti coby bývalý investiční bankéř vyslovoval proti přílišným vládním zásahům na finančních trzích. Nyní jej však nervozita investorů – zesílená jeho vlastní expanzivní rozpočtovou politikou – donutila k již druhé velké intervenci během několika týdnů. Na konci července totiž jeho ministerstvo nakoupilo značné množství japonského jenu s cílem pomoci vládě v Tokiu zastavit oslabování směnného kurzu tamní měny.

„Zpětný odkup dluhopisů podle mě naznačuje, že ministerstvo financí je značně znepokojeno náklady na financování dlouhodobého dluhu,“ uvedl Gerald Gan, investiční ředitel společnosti Reed Capital, pro agenturu Bloomberg. „Stejně jako v případě japonského jenu však bude mít toto opatření pouze dočasný účinek.“

Největší banka na světě JPMorgan Chase & Co. navíc varuje, že zvýšení zpětných odkupů trh příliš nepřesvědčí a může situaci v budoucnu ještě zhoršit. Řeší totiž pouze symptomy americké dluhové nemoci, nikoli její příčinu.

Tou je podle většiny odborníků fakt, že země má už několik let v řadě schodek rozpočtu na neudržitelné úrovni poblíž šesti procent hrubého domácího produktu, což bývalo dosud běžné pouze v dobách velkých válek nebo recesí. Spojené státy přitom zažívají poměrně svižný hospodářský růst a nízkou nezaměstnanost. Jejich vláda má tedy ideální podmínky ke snižování deficitu a státního zadlužení.

„Obáváme se, že bez skutečné fiskální konsolidace budou trhy tento krok vnímat jako nevěrohodný,“ napsali investiční stratégové včetně Jaye Barryho ve zprávě od JPMorgan citované Bloombergem. „To by mohlo časem přispět k růstu termínové prémie a výnosů.“

Doplatíme na to všichni

Americký státní dluh tento týden poprvé v historii překročil symbolickou hranici 40 bilionů dolarů (827 bilionů korun) – což je dvojnásobek hodnoty z ledna 2017, kdy se Trump poprvé ujímal funkce prezidenta. Pouze asi třetina tohoto nárůstu jde na vrub pandemickým opatřením – zbytek byl způsoben zvyšováním rozpočtových výdajů a současně Trumpovým snižováním daní pro bohaté.

Výše dluhu odpovídá přibližně 100 procentům ročního výstupu celé americké ekonomiky. To představuje dluhovou zátěž, již země naposledy zažila během druhé světové války a která je například více než dvojnásobná ve srovnání s Českem. Tato hodnota se navíc podle Rozpočtového úřadu Kongresu bez zásadní konsolidace rozpočtu během deseti let zvýší na 120 procent, a během 30 let dokonce na 175 procent HDP.

„Dluh ve výši 40 bilionů dolarů neexistuje pouze v účetních knihách vlády – jeho dopady pociťuje celá ekonomika a tak či onak se promítá do peněženek občanů,“ uvedla v prohlášení Maya MacGuineasová, ředitelka nezávislého Výboru pro odpovědný federální rozpočet. „Čím více si půjčujeme, tím více přiživujeme inflaci, vytlačujeme z rozpočtu jiné priority a stáváme se zranitelnějšími při mimořádných událostech doma i při otřesech v zahraničí.“