Jen je nyní nejslabší za čtyři roky. Během pátečního obchodování se kurz přiblížil hodnotě 102 jenů za dolar. Takto slabá byla měna země vycházejícího slunce naposledy po pádu Lehman Brothers v roce 2008. Zdá se tedy, že abenomika funguje – alespoň pro Japonsko.
Další země nesdílejí nadšení z uvolněné monetární politiky, kterou Bank of Japan představila minulý měsíc. Snahy Tokia nastartovat hospodářský růst a vytáhnout zemi ze dvě desetiletí trvající deflace mají za následek nižší konkurenceschopnost dalších zemí.
Někteří analytici upozorňují, že centrální banka odstartovala další kapitolu měnových válek. Guvernér centrální banky Harukiho Kuroda na páteční tiskové konferenci tvrdil, že měnová politika banky nemá za cíl manipulovat s kurzem jenu. „Necílujeme směnný kurz,“ uvedl Kuroda v narážce na oficiální cíl Bank of Japan, kterým je dvouprocentní inflace. Nicméně premiér Šinzó Abe sliboval oslabení japonské měny již v předvolební kampani.
Poslední oslabení jenu znamená již třicetiprocentní propad oproti dolaru od loňského listopadu. Tomu odpovídá pokles na páru s eurem k hodnotě 131 jenů za euro. Na tento moment investoři čekali minimálně od nástupu premiéra Abeho na konci roku 2012. Hranice sto jenů za dolar je více než symbolická a analytici věří, že jen bude dál oslabovat.
Pokud se tak stane, může Japonsko mluvit o úspěchu. Usednutí Abeho do premiérského křesla přesvědčilo investory, aby ve velkém sázeli proti jenu a vzývaný propad měny se dostavil. Od téhož okamžiku posílil tokijský akciový index Nikkei více než o 60 procent. Na této vlně profitovala řada hedgeových fondů jako Hayman Capital, Greenlight Capital, Third Point či Caxton Associates.
Japonský samuraj Kuroda může rozpoutat měnovou válku
Očekávají se mimořádně měnové kroky ze strany ČNB, což by snížilo růst koruny
