Nadějným firmám nejspíš po sedmi letech planých úvah svítá naděje na rozjezd pomocí prvních korun ze státního seed fondu na podporu začínajícího byznysu. K dispozici je padesát milionů eur z EU a Evropského investičního fondu. Správa peněz stejně jako výběr investic připadnou trojici privátních fondů, z nichž první má být spuštěn do tří měsíců. Dozor budou vykonávat státní úředníci.
„Začínající podnikatelé získají prostředky ve formě kapitálového vstupu výměnou za minoritní část vlastnického podílu. První investice očekáváme už letos,“ říká Kryštof Čeřovský z ministerstva průmyslu, které vznik fondu iniciovalo. „Program nemá odvětvové zaměření, výběr investic bude plně v režii správců fondů,“ dodává Dušan Ondřejička z Evropské investiční banky, jejíž dceřiný fond projekt řídí a do projektu dodá pětinu peněz.
Už teď má ale v pořadí druhý pokus o vznik seed fondu zpoždění. Podle původních záměrů Evropské investiční banky se první investice měly uskutečnit už nyní. Předchozí snaha o vytvoření fondu ztroskotala v roce 2014 na tom, že se včas nepodařilo vybrat obhospodařovatele fondu. „Po mé reálné zkušenosti se start-upem a situací na trhu, kde je přetlak soukromých investičních peněz, to považuji za špatnou cestu,“ míní exministr průmyslu Martin Kuba, za jehož vedení úřad o fondu uvažoval.
Podobně se vyjadřují i další odborníci oslovení deníkem E15: „Hlavním rizikem je nedostatek životaschopných projektů vhodných pro tento typ financování a možnost narušení volného trhu, především znevýhodnění privátních poskytovatelů rizikového kapitálu,“ uvádí šéf poradenství pro veřejný sektor v PwC Karel Půbal.
„Paradoxně je na trhu více peněz než kvalitních projektů. Nejlepší start-upy peníze od fondů nebo privátních investorů získají vždycky. Proto bych se bál, že peníze od evropského fondu dostanou jen ti, kteří u tradičních investorů neuspějí,“ soudí zakladatel a šéf fintechové společnosti Twisto Michal Šmída.
Takřka paralelně s padesátimilionovým balíkem leží na stole ČNB žádost ministerstva průmyslu a obchodu o licenci pro Národní inovační fond s kapacitou až 55 milionů eur. Část peněz by přitom podle rezortních zdrojů mohla sloužit financování rozjezdu firem.
„Jakkoli je mi osobně státní start-up fond nesympatický, nechápu ho a nesouhlasím s ním, tak jakožto jeden z manažerů venture kapitálové firmy se musím chovat s péčí řádného hospodáře. A pokud bude dávat smysl spolupracovat se státním fondem, tak se tomu nebudu apriori bránit, ale spíš bych to nepředpokládal,“ uvedl Ondřej Bartoš, šéf společnosti Credo Ventures, která investuje do start-upů ve střední Evropě.
