ČEZ uvedl, že výsledná cena překračuje hodnotu vstupní investice v eurech. Dvoutřetinový podíl ve třech bulharských rozvodných společnostech koupil ČEZ v roce 2004 za 281,5 milionu eur (v přepočtu podle aktuálního kurzu 7,12 miliardy Kč). Tuzemská média dříve spekulovala, že transakce může ČEZ vynést osm až devět miliard korun.
Bulharský ekonomický týdeník Kapital s odkazem na své zdroje napsal, že cena obchodu je zhruba 320 milionů eur (8,1 miliardy Kč), upozornil server E15.cz. Z toho 180 milionů eur si má Inercom podle Kapitalu půjčit od dvou nejmenovaných společností. Inercom podle serveru u místních médií vzbuzuje otazníky. "Je to malá lokální společnost, která provozuje tři solární parky," řekl E15 redaktor týdeníku Kapital Nikolaj Stojanov.
ČEZ plánoval z Bulharska odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady, a protože se chce soustředit na Česko a střední Evropu a na obnovitelné zdroje energie v zemích jako jsou Německo a Francie. Předloni ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti bulharské vládě. Horáková dnes uvedla, že arbitráž není prodejem dotčena a bude ze strany ČEZ dál vedena.
ČEZ vstoupil na bulharský trh ke konci roku 2004. Jeho distribuční i prodejní společnost tam obsluhuje přibližně tři miliony zákazníků, zejména v západní části země. Balík prodávaných společností čítá podle Horákové sedm firem: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie. "Vypořádání transakce ještě podléhá souhlasu bulharského antimonopolního úřadu," dodala mluvčí.
Na průběh prodeje si u představenstva a dozorčí rady ČEZ tento týden dopisem stěžoval jeden z neúspěšných zájemců, energetická skupina Energo-Pro se sídlem v Praze. Odkazuje se přitom na analýzu od poradenské společnosti BDO Advisory.
Předseda představenstva Energo-Pro Jaromír Tesař v dopise mimo jiné uvádí, že organizace prodeje neodpovídala velikosti transakce a významu aktiv. "Nedostatečná příprava procesu prodeje vedla k časovým posunům a celkovému rozložení procesu oproti původnímu plánu jeho průběhu, a to jak z hlediska časového, tak z hlediska účelu jednotlivých fází," uvedl v dopise Tesař. "Celkově tak proces musel být pro uchazeče z hlediska organizace nepřehledný, což mohlo snižovat jejich ochotu se na něm dále podílet a tím i pravděpodobnost získání nejlepší možné nabídky," dodal.
Už na konci loňského roku ČEZ prodal odděleně uhelnou elektrárnu Varna poblíž černomořského pobřeží bulharské firmě SIGDA ODD. Elektrárna s instalovaným výkonem 1260 megawattů je od začátku roku 2015 dočasně odstavena. ČEZ provoz elektrárny zastavil kvůli tomu, že Bulharsko nezískalo od Evropské unie povolení ani pro krátkodobý provoz elektrárny.
- Majetek největší české energetické firmy ČEZ v Bulharsku zahrnuje mimo jiné distributora elektřiny či výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Již loni firma našla kupce pro černouhelnou elektrárnu Varna. ČEZ v Bulharsku obsluhuje přibližně tři miliony zákazníků. - Firma ČEZ na zdejší trh vstoupila v roce 2004, kdy tři bulharské distribuční firmy koupila za 281,5 milionu eur. Podle internetových stránek společnosti disponuje skupina ČEZ v Bulharsku instalovaným výkonem 6,7 MW. - Českou společnost ale v Bulharsku dlouhodobě sužují problémy. ČEZ se ze země rozhodl odejít kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013. Firma dostala například pokuty za zneužívání dominantního postavení. Zatím poslední pokuta byla ČEZ vyměřena loni v prosinci, a to ve výši 2,19 milionu leva (přes 28 milionů korun). Firma tehdy oznámila, že se odvolá. - V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž. Důvodem byla řada zásahů bulharských institucí poškozujících podnikání ČEZ a také dlouhodobě se nezlepšující kritická situace na tamním energetickém trhu. Výše nároku ČEZ se pohybuje v řádu stovek milionů eur. - Prodej bulharských aktiv vyplývá ze změny strategie, společnost se chce více soustředit na ČR a střední Evropu a obnovitelné zdroje energie v oblastech jako Německo a Francie. - Loni v říjnu ČEZ oznámil, že prodá černouhelnou elektrárnu Varna bulharské společnosti SIGDA OOD. Elektrárna s instalovaným výkonem 1260 megawattů je od začátku roku 2015 dočasně odstavena. Bulharský antimonopolní úřad prodej schválil v prosinci. - Do balíku nyní prodávaných firem ČEZ patří: CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. - Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria, která působí v západní části země. Firma podle výroční zprávy ČEZ v roce 2016 vykázala čistý zisk 343 milionů korun, provozní výnosy společnosti pak činily 5,6 miliardy korun. Prodej elektřiny zajišťují CEZ Trade Bulgaria a CEZ Elektro Bulgaria (2006). - Pěti megawatty disponuje fotovoltaická elektrárna Orešec, která byla postavena na deseti hektarech na místě opuštěné továrny. V říjnu 2015 dokončil ČEZ výstavbu elektrárny Bara, kogenerační jednotky na zplyňování biomasy o výkonu 1,7 megawattu. - Majoritním akcionářem společnosti ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. - Své aktivní firmy má ČEZ kromě Bulharska v Německu, Rumunsku, Polsku, Turecku a na Slovensku. |
