„Ty příčiny rozdílu mezi výdělky mužů a žen jsou podle mě především v předsudcích. Již od mládí jsou chlapci a dívky směřováni do jednotlivých oborů, u těch dívčích jsou samozřejmě nižší výdělky. A ještě větší předsudky jsou pak u péče o rodinu,“ uvedl ředitel statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.
Průměrná mzda se za celý loňský rok zvýšila o 608 korun, což je reálný růst o dvě procenta. Čtyři z pěti zaměstnanců přitom loni brali mzdy v intervalu 12 tisíc korun až 42 tisíc korun hrubého měsíčně.
Nominální růst mezd:
„Nejvyšší mzdy jsou dlouhodobě v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, velice rychle je však dohání zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech. Mzdy zde dosahují dvojnásobku průměru ostatních odvětví,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, kde si k průměrné mzdě 14 093 korun mohou vypomoci spropitným, a pak v odvětví administrativní a podpůrné činnosti. Tam dominují agentury práce a průměrná mzda vloni činila jen 16 725 korun.
Obecně platí, že výdělky v platové sféře jsou nivelizovanější, v komerční mzdové sféře existuje vysoká variabilita. „Variabilita pak znamená zvyšování celkového rozpětí mezd: čtyři z pěti zaměstnanců brali mzdy v intervalu 12 až 42 tisíc korun hrubého, a na každé straně byla ještě desetina extrémních hodnot, na jedné lidé poblíž minimální mzdy, na druhé vysoké výplaty až do milionových hodnot,“ vysvětluje Holý.
Podle statistik Eurostatu z roku 2012 jsou průměrné náklady na pracovní sílu za jednu odpracovanou hodinu v ČR nejvyšší z východoevropských ekonomik
Statistici dále uvedli, že průměrná mzda se od roku 2000 do roku 2014 téměř zdvojnásobila z tehdejších 13 219 korun. Ještě v roce 1989 průměrná mzda činila 3170 korun.
Holý také upozornil, že zatímco v roce 1985 si Čech mohl z průměrné výplaty koupit například 365 kilogramů cukru nebo 73 kilogramů másla, v roce 2014 to bylo 1168 kilogramů cukru a 159 kilogramů másla.
Naopak z průměrného platu roku 1985 si Češi mohli koupit více než dnes například jízdenek na městkou hromadnou dopravu, poslat více dopisů, koupit více vstupenek do kina nebo koupit více zemního plynu.
Ředitel Holý připomněl, že podle statistik Eurostatu z roku 2012 jsou průměrné náklady na pracovní sílu za jednu odpracovanou hodinu v Česku nejvyšší z východoevropských ekonomik. V Česku byl náklad na odpracovanou hodinu necelých deset eur, průměr EU činil 24,2 eura. Nejlevnější pracovní síla je v Bulharsku (3,42 eura), nejdražší v Norsku (více než 57 eur).
