Přechodná doba na domluvu mezi vlastníky letiště a majiteli pozemků má činit podle velikosti a účelu konkrétního letiště pět až deset let od platnosti zákona. „Nelze nicméně vyloučit, že na některých letištích půjde o tak vyhrocené vztahy, že jejich další existence bude ohrožena,“ uvedlo ministerstvo dopravy.
Pokud veřejný zájem na provozu letiště převýší nad zájmy vlastníků pozemků, existuje podle ministerstva možnost vyvlastnění. Tomu dává úřad přednost před soudním ukládáním věcných břemen, což je v současnosti využíváno stále častěji.
Konzistentní úřad
Přesunutí vyvlastňovací pravomoci v případě letišť z obcí s rozšířenou působností na ÚCL zdůvodňuje ministerstvo potřebou jednotného rozhodování, kterého by jednotlivé obce těžko dosáhly. „Řízení o vyvlastnění bude soustředěno u jednoho úřadu s výhodou sjednocení rozhodovací praxe, a to především v té části, kde je rozhodováno o tom, zda provozování daného letiště je nebo není ve veřejném zájmu,“ uvedlo ministerstvo. Odpadnou tím i komplikace v případech, kdy je letiště v katastru více obcí a není tak zřejmé, který místně příslušný úřad by měl ve věci rozhodovat.
Na rozdíl od věcných břemen, kdy majitel za využívání svých pozemků dostává od letiště náhradu každý rok, předpokládá ministerstvo v případě vyvlastnění jednorázové finanční vypořádání.
Motivační poplatky
Právní úprava nicméně počítá i s roční sazbou majitelům pozemků během uvedeného přechodného období, kdy jim má provozovatel letiště vyplatit odměnu ve výši pěti procent hodnoty pozemku. Toto opatření má kromě stanovení konkrétní sumy rovněž přimět obě strany k tomu, aby se spolu co nejrychleji dohodly.
V Česku je v provozu 92 letišť. Ministerstvu se podařilo oslovit 85 z nich a prostřednictvím dotazníku s nimi na základě jejich konkrétních poznatků legislativní změnu předběžně prodiskutovalo.
