17. července na východě Ukrajiny sestřeleno letadlo společnosti Malaysia Airlines s 298 lidmi na palubě. Pak 23. července při nouzovém přistání havarovalo na Tchaj-wanu letadlo TransAsia Airways a o život přišlo 48 lidí. Minulý čtvrtek se v Mali zřítil stroj společnosti Swiftair na lince Air Algérie a ze 119 lidí na palubě se nikdo nezachránil. Nevysvětlené zůstává březnové zmizení letadla Malaysia Airlines s 239 osobami.
Americká televizní stanice CNN upozornila, že si lidé kvůli těmto nehodám začali klást otázku o bezpečnosti letecké dopravy. Diskutuje se o tom, zda letošek nebude jedním z nejtragičtějších let v dějinách tohoto způsobu cestování. Odborníci ale nabízejí statistické údaje a soudí, že k nervozitě není důvod.
Grafy ukazují sestupnou tendenci počtů úmrtí i leteckých nehod. Loňský rok s 265 mrtvými byl vůbec nejklidnější od roku 1946. Letošek je dramatičtější - agentura pro bezpečnost civilního letectví ASN zatím zaregistrovala 12 leteckých nehod a 764 mrtvých. ASN situaci mapuje od roku 1946 a do čísel započítává i únosy, sabotáže nebo sestřelení.
Tragický rok 1972
Spojené státy od roku 2001, kdy se letadlo American Airlines zřítilo po startu v New Yorku a zabilo se při tom 265 lidí, neměly větší leteckou nehodu. V roce 2006 při startu havarovalo letadlo v Lexingtonu a zemřelo tehdy 49 lidí, o tři roky později pak zemřelo 50 osob při pádu stroje u Buffala.
Pohled na celosvětové statistiky ukazuje, že nejtragičtější vůbec byl rok 1972, kdy bylo zaznamenáno 55 leteckých havárií a 2429 mrtvých. V následujících letech následoval sestupný trend. „Je to dokonale bezpečný systém. Ty tři nedávné nehody jsou nešťastnou tragédií, ale nešokuje mne to. Mohou následovat dva tři roky bez nehody, takže se to vyrovná,“ řekl ředitel washingtonské Nadace pro leteckou bezpečnost (FSF) Rudy Quevedo.
Počítat oběti nestačí, tvrdí expert
Spočítat počet neštěstí a obětí nedává dostatečný obrázek. Musí se vycházet z celkového počtu startů a pak jimi vydělit počet ročních nehod. Výsledkem je míra letecké nehodovosti a ta loni činila 0,24 na milion odletů. Znamená to, že na každý milion startů připadá méně než jedna nehoda. „Pravděpodobnost účasti na letu, který skončí špatně, je mimořádně nízká,“ sdělil Quevedo. Švýcarský konzultant Andrew Charlton to říká ještě jednodušeji: „Nejnebezpečnější fáze letu je cesta autem na letiště.“
Do roku 2005 bylo ještě běžné, že za rok v letadlech zahynulo i kolem tisícovky lidí. Pak už ale následovaly bezpečnější roky, v těch nejklidnějších - v letech 2009 a 2012 - nebyl zaznamenáno ani 15 nehod. V desítce nejméně nehodových let se pak roční počet obětí katastrof pohybuje mezi 224 a 627.
„Myslím si, že nulovou nehodovost docílit nemůžeme, ale lze se stále zlepšovat,“ řekl Quevedo. Na snižování počtu mrtvých mají největší zásluhu moderní technologie a komunikační systém. Quevedo trvá na tom, že bezpečnostní systém je dobrý a že tři letecká neštěstí v jednom týdnu na tom nic nemění.
