„Tristní situace je dána hlavně tím, že jeden z ministrů v nedávné minulosti zastavil výstavbu, projekční týmy se vrhly na jiné projekty a vrátit se zpět k rozdělané práci je problém. Tím jsme ztratili cenný čas a zřejmě i část peněz z evropských fondů,“ uvedl proděkan pro rozvoj a výstavbu Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos ve zjevné narážce na ministrování Víta Bárty.
Lépe si nevedl žádný z Bártových šesti nástupců, na výstavbě se podle Moose podepsaly i úspory za vlády Petra Nečase.
Zmatky vyvrcholily letos dlouhým bezvládím v Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a odchodem dalšího ministra, tentokrát Antonína Prachaře z hnutí ANO. Paralyzované ŘSD se teď snaží znovu postavit na nohy nový ministr Dan Ťok. Má však velký problém sehnat schopné manažery.
Největší silniční sláva se tak konala mezi Bílým Kostelem a Hrádkem nad Nisou na Liberecku. Začátkem prázdnin se tam stříhala páska na 7,6 kilometru dlouhém úseku silnice první třídy číslo 35. I tato významná spojnice Čech s Německem a Polskem je ale příkladem zpožďování výstavby. Projekt za dvě miliardy korun se kvůli sporům o pozemky zhmotňoval dlouhých pět let. Tím výčet větších otvíraček končí.
Jak se otvíraly nové dálnice. Zdroj: ŘSD
Veselejší pohled není ani na nově zahájené stavby. Také v něm jsou pouze silnice první třídy, na dálnicích se nekoplo. Řada projektů zůstává zablokovaná u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, což se týká například jihočeské D3 nebo středočeské R4. Ředitelství silnic a dálnic se proto alespoň chlubí větším rozsahem oprav na dálnicích. Silničáři letos opravili devadesát kilometrů dálnic, výrazně více než v minulosti.
Ostře sledovaná je především modernizace brněnské dálnice D1, i ona se ale potýká se zpožděním. Hotovy už měly být čtyři úseky, u dvou ale dělníci dokončili jen jeden jízdní pás.
