První vysokorychlostní trať dostala klíčové povolení. Stavba má začít za tři roky

Vizualizace vysokorychlostního terminálu

Vizualizace vysokorychlostního terminálu Zdroj: Správa železnic

lie

České vysokorychlostní tratě by se mohly už za tři roky překlopit z „papíru“ do reality. Tedy alespoň částečně. Klíčové souhlasné stanovisko se stavbou úseku z Prosenic do Ostravy totiž dalo v pondělí večer ministerstvo životního prostředí. Vyplývá to z registru posudků o vlivu na životní prostředí EIA, na což upozornil web Zdopravy.cz.

Úřad posuzoval záměr více než rok, zároveň klade 61 různých podmínek, které se vztahují k přípravě, stavbě i k provozu trati. Některé podmínky se vztahují k poměrně detailnějším záležitostem, například stanovují počet budek pro některé druhy ptáků. Pokud se při výstavbě podmínky splní, ministerstvo nepředpokládá významné negativní ovlivnění zdraví obyvatel.

V dlouhodobém horizontu se naopak očekává zlepšení dopravního spojení mezi regiony, zatraktivnění železniční dopravy a požadované snížení zátěže automobilové dopravy.

Mapa plánovaných vysokorychlostních tratí v České republiceMapa plánovaných vysokorychlostních tratí v České republice | Zdroj: sž

Úsek pojmenovaný Moravská brána bude dlouhý 65 kilometrů. Přístup na něj budou mít jen vlaky, které se mohou pohybovat rychlostí přinejmenším 200 km/h, maximem bude 320 km/h. Jízda z Přerova do Ostravy se tak zkrátí na patnáct minut. Náklady by měly dosahovat rozmezí šedesát až osmdesát miliard korun, stát hodlá stavět formou projektu PPP.

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) hodnocení vlivů stavby na okolí prokázal, že provoz na plánovaných úsecích nezpůsobí překročení hlukových limitů a celkové dopady na životní prostředí i veřejné zdraví jsou akceptovatelné. „Výjimkou je negativní vliv záměru na lokalitu soustavy Natura 2000, který bude předmětem samostatných postupů podle zákona o ochraně přírody a krajiny,“ podotkl Hladík. Připomněl, že šlo o první takto velký železniční projekt, kterým se z pohledu stanoviska EIA muselo MŽP zabývat.

Rozhodnutí ministerstva životního prostředí obsahuje stále původní termín zahájení stavby v roce 2026. „Už nyní je ale jasné, že se do země kopne později. Loni vládou schválený materiál počítá s rokem 2028. Podmínky stanovené ministerstvem nejsou na první pohled neočekávatelné a zásadně měnící plány Správy železnic z předložené dokumentace,“ upozornil web Zdopravy.

VIDEO: Zvažujeme přesun výroby do Ameriky. Závod v Rusku jsme odepsali, ani se tam nedovoláte, říká Bříza z Koh-i-nooru ve FLOW

Video placeholder
FLOW: Zvažujeme o přesunu výroby do Ameriky. Závod v Rusku jsme odepsali, ani se tam nedovoláte, říká Bříza z Koh-i-nooru • Zdroj: e15

V čerstvě zveřejněném dokumentu se uvádí, že se konstrukce nové vysokorychlostní trati nebude zásadně lišit od stávajících konvenčních tratí a že bude vizuálně prakticky k nerozeznání: „Jediným výrazným rozdílem bude konstrukční vrstva asfaltového betonu na pláni tělesa železničního spodku. Na této konstrukční vrstvě bude zřízen železniční svršek s využitím stávající technologie kolejového roštu ve štěrkovém loži.“

Správa železnic proto zahájí výkup pozemků pro první vysokorychlostní železniční trať mezi Prosenicemi u Přerova a Ostravou Svinovem. Bude se muset domluvit s více než 1500 vlastníky, se zhruba 60 procenty z nich je už dohodnuta, uvedl ministr dopravy Kupka (ODS).

Na české železnici by do roku 2050 mělo vzniknout až 767 kilometrů vysokorychlostních tratí. Stavba prvního úseku rychlostní železnice mezi Brnem a Přerovem byla zahájena minulý týden. Na této trati budou vlaky jezdit rychlostí 200 km/h, což je na hranici konvenční a vysokorychlostní trati.