Nechceme žít déle za cenu ztráty paměti a soběstačnosti, říká neurolog Martin Tolar

Stárnutí populace a trend longevity nejsou jen sociologická nebo zdravotnická témata, ale představují i zásadní společenskou, ekonomickou a také investiční výzvu. Pokud budeme nadále platit až za nákladnou léčbu pozdních stadií nemocí, systém to dlouhodobě neunese, varuje v rozhovoru neurolog Martin Tolar, zakladatel a CEO bostonské biotechnologické společnosti Alzheon a host konference e15 Age of Care.

DRŽÍ víkendové půsty, otužuje se v ledové vodě. Dvaašedesátiletý český neurolog a investor Martin Tolar řídící z bostonské centrály Alzheonu vývoj přelomového léku na mozkovou neurodegeneraci nežije longevity jen teoreticky ve vědeckých pracích, ale aplikuje ji přímo na sobě.

Proč zrovna v době, kdy se tak masivně řeší longevity, sázíte především na vývoj léčby Alzheimerovy nemoci?

Mozek mě vždy fascinoval jako nejkomplexnější orgán ve vesmíru a zároveň jako zdroj lidské identity, snů a tvořivosti. Po odchodu do USA jsem si uvědomil, jak propastný rozdíl je mezi tím, jak medicína dokáže léčit srdce či nádorová onemocnění, a tím, jak bezmocná dlouho zůstávala u nemocí mozku, zejména neurodegenerativních. Alzheimerova nemoc není jen diagnózou jednotlivce, ale zasahuje celou rodinu, pečovatelský systém i ekonomiku. Bere člověku paměť, soběstačnost a osobnost a zároveň vyčerpává rodinu, která o něj pečuje. Dříve se považovala za nevyhnutelnou daň za stáří. Dnes víme, že jde o biologický proces začínající více než 20 let před prvními příznaky, což otevírá zásadní prostor pro včasný zásah.

Jak velkou ekonomickou časovanou bombu stárnutí populace a demence představují?

Alzheimerova nemoc patří k největším dosud nevyřešeným problémům medicíny a dostupná čísla jsou ne­úprosná. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a Alzheimer’s Disease International (ADI) dnes žije s demencí více než 55 milionů lidí a do roku 2050 má jejich počet vzrůst na 139 milionů. Z makroekonomického pohledu už globální roční náklady na demenci přesáhly 1,3 bilionu USD a do roku 2030 mají dosáhnout 2,8 bilionu USD. Nejde přitom jen o nemocniční výdaje: největší skrytou zátěž tvoří sociální péče, ztráta produktivity rodinných příslušníků a vyhoření pečujících. V Česku veřejné projekce odhadují, že do poloviny století může počet lidí s demencí vzrůst až na 266 tisíc. Bez změny strategie je to zátěž, kterou veřejné rozpočty neunesou.

Do jaké míry riziko ovlivňuje genetika a nakolik ho může člověk sám změnit?

Po stárnutí je nejvýznamnějším rizikovým faktorem gen APOE4. Jedna jeho kopie zvyšuje pravděpodobnost onemocnění o 400 procent, dvě kopie o 1200 procent. Ženy mají celoživotní riziko vyšší o 60 procent, což souvisí s kombinací biologických faktorů. Významnou část rizika však lze ovlivnit. Studie Lancet Commission 2024 uvádí, že až 45 procentům případů demence by bylo možné potenciálně předejít nebo je oddálit, pokud se včas řeší 14 modifikovatelných rizikových faktorů. Prevence proto není jen osobní lifestyle volbou, ale i ekonomickou strategií. Nejde však pouze o obecné rady typu dobře spát a cvičit. Mozek tvoří dvě procenta tělesné hmotnosti, ale spotřebuje 20 procent energie. Při tomto metabolismu vznikají odpadní látky, jejichž roční objem odpovídá hmotnosti mozku; jejich odstraňování zajišťuje glymfatický systém a cévní síť. Platí zde známá zásada, že zdraví člověka souvisí se stavem jeho cév. U mozku to platí dvojnásob.

Lze změny na mozku zaznamenat ještě předtím, než člověk začne pociťovat první příznaky?

Ano. Volumetrická magnetická rezonance a krevní biomarkery nám umožňují zachytit změny dlouho před rozvojem závažných kognitivních poruch. Mozková tkáň atrofuje postupně i 20 let: nervové buňky odumírají, jejich spojení se narušují a příznaky se objevují teprve ve chvíli, kdy mozek začne selhávat. Má sice značnou plasticitu a dokáže se do určité míry reorganizovat, například po cévní mozkové příhodě, ztracené buňky však nahradit neumí. Proto je nutné zasáhnout dříve, než ke ztrátě dojde.

Vaše společnost Alzheon dokončila 3. fázi klinického testování léku valiltramiprosate/ALZ-801. V čem se liší od stávající konkurence?

Náš lék brání tvorbě toxických forem bílkoviny, takzvaných neurotoxických oligomerů, které hrají klíčovou roli na počátku onemocnění. Zároveň podporuje přirozené ochranné mechanismy mozku. Vyvíjíme jej jako perorální léčbu ve formě tablet s důrazem na bezpečnost a jednoduché užívání. Dnes jsou schváleny dvě léčby založené na infuzně podávaných protilátkách. Ty však mohou mít závažné nežádoucí účinky včetně otoků či krvácení do mozku a vyžadují náročnou infuzní infrastrukturu. Naším cílem je nabídnout širší skupině pa­cientů bezpečnější a praktičtější možnost léčby.

V jaké fázi schvalování u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) jste a kdy by se léku mohla dočkat Evropa?

Máme za sebou hodnocení 3. klinické fáze a s FDA nyní jednáme. Studie jednoznačně ukázaly, že léčbu je třeba nasadit už při prvních klinických příznacích. Jakmile je patologie v mozku pokročilá, biologický účinek léku už nestačí k viditelnému zlepšení kognitivních funkcí. Americký trh posuzuje léky především podle účinnosti a bezpečnosti, proto může schválení v USA předcházet Evropě. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) i národní regulátoři bývají opatrnější a zohledňují také cenovou efektivitu. Vstup na evropské trhy obvykle přichází zhruba rok po rozhodnutí FDA.

Vedle Alzheonu jste založil technologickou společnost Tolion Health AI a vyvíjíte aplikaci Tolion Brain Coach. Není to odklon od farmakologie k wellnessu?

Naopak, jde o nezbytný druhý pilíř prevence. Samotný lék nestačí. O možnostech rychlejší registrace léčiv jednám i v americkém Kongresu, tamním zákonodárcům ale říkám otevřeně: lék je až poslední záchranná síť, zatímco prevenci a změnu chování musíme řešit už teď. Aplikace Tolion Brain Coach vznikla pro lidi od 30 let se zvýšeným rizikem onemocnění, kteří vidí úbytek schopností u svých rodičů a chtějí své vlastní riziko aktivně snížit.

Jakou roli v aplikaci hraje umělá inteligence a data z nositelné elektroniky?

Každý člověk má jinou genetiku, zdravotní stav i životní styl, proto univerzální doporučení nefungují. Generativní AI nám umožňuje pracovat s rozsáhlými daty: shromažďuje poznatky z desítek tisíc vědeckých článků, strukturuje je a propojuje s individuálním profilem uživatele. Pokud člověk používá chytré hodinky nebo prsten, aplikace zpracuje údaje o spánku, pohybu či cévních ukazatelích. AI z nich vytváří personalizovaná doporučení a pomáhá zavést i dlouhodobě udržet návyky podporující zdraví mozku.

Mají s tímto preventivním modelem zájem pracovat i zdravotní pojišťovny?

Dnešní systém je nastavený reaktivně, platí péči až ve chvíli, kdy vznikne problém, což je pak extrémně drahé. S pojišťovnami o spolupráci proto jednáme. Pokud by měly k dispozici kvalitní a dlouhodobá data, mohly by lépe vyhodnocovat zdravotní rizika a nabízet lidem motivaci k prevenci. Pokud oddálíme nástup demence u populace o několik let, má to obrovský lidský i ekonomický dopad i na státní rozpočty.

Co je dnes největší překážka rozvoje preventivní medicíny?

Zásadní problém je právě dostupnost a propojení zdravotních dat. V Česku zatím chybí jednotný systém, který by pacientovi umožnil mít zdravotní informace na jednom místě a jednoduše je sdílet s lékaři. Přitom zmíněná dostupnost a bezpečné propojení dat budou pro rozvoj personalizované prevence klíčové. Budoucnost medicíny nespočívá jen v tom, že budeme lépe léčit nemoci, ale že jim budeme schopni dříve předcházet.

Neurolog Martin Tolar, zakladatel a CEO bostonské biotechnologické společnosti Alzheon | Zdroj: Dana Batíková

Jak se z pohledu biologických mechanismů díváte na boom takzvaných longevity klinik? Je to věda, nebo drahý wellness?

Je nutné jasně rozlišovat mezi vědeckými důkazy a marketingem. Některé kliniky nabízejí drahé procedury či koktejly bez dostatečné evidence. Zároveň však dnes mnohem lépe chápeme biologické mechanismy stárnutí organismu – od poškození DNA přes oxidační stres a hromadění senescentních, takzvaných zombie buněk, které poškozují okolní tkáně, až po chronický zánět. Začínáme rozumět pěti až šesti hlavním biologickým drahám, do nichž lze cíleně zasahovat. V USA dobře funguje koncept concierge péče nebo funkční medicíny: lékař nečeká na nemoc, ale na základě podrobných biomarkerů člověka dlouhodobě vede k udržení healthspanu, tedy let prožitých v plném zdraví.

Jste příznivec nefarmakologických zásahů, jako jsou půsty a otužování. Jaký je jejich mechanismus?

Funguje zde princip zvaný hormeze, kdy mírná zátěž nebo krátkodobý stresor v organismu aktivuje obranné a regenerační mechanismy. Metabolismus se přepne a tělo začne lépe pracovat s dostupnými zdroji. Proto si i já pravidelně dávám cold plunges neboli studené koupele a o víkendech držím půst. Původně jsem si ho oblíbil pro vyčištění hlavy, dnes už ale umíme přesně změřit biologické dráhy, které se při půstu regenerují.

Velkým tématem dneška jsou technologie a sociální sítě. Jak velký podle vás představují pro mozek riziko?

Sociální sítě pohánějí sofistikované algoritmy navržené tak, aby co nejdéle udržely naši pozornost. Pouhá vůle proti nim často nestačí. Hlavním rizikem je, že technologiím postupně svěříme stále více pozornosti i činností, které jsme dříve zvládali sami, a začneme ztrácet některé schopnosti i kontrolu nad vlastním časem. S platformou Tolion se proto chceme zaměřit také na to, jak lidem pomoci využívat přínosy technologií, aniž by přišli o klíčové lidské schopnosti.

Jaké schopnosti budou v době pokročilé AI pro člověka nejcennější?

Dosud byly velkou výhodou inteligence a rychlé zpracování informací. Pokud však bude výkonná AI běžně dostupná, tato schopnost ztratí část své výjimečnosti. O to cennější budou vlastnosti, kterým říkám „člověčina“: empatie, lidskost, schopnost naslouchat, budovat skutečné vztahy, komunikovat a vnímat lidský kontext. Výzkumy z takzvaných modrých zón ukazují, že právě sociální vztahy a komunita mají na dlouhověkost zásadní vliv. Sociální izolace proto patří k největším zdravotním rizikům budoucnosti.

Jak bude vypadat péče o mozek za 10 až 20 let?

Lidé nebudou čekat, až se problém projeví v ordinaci nebo nemocnici. Péče o mozek bude stát na průběžném domácím monitoringu, digitálních nástrojích, personalizované prevenci a specializované biomedicíně. Zdravý člověk bude běžně sledovat své biomarkery a cévní zdraví podobně, jako dnes sleduje stav bankovního účtu.