Bankovní byznys si loni v Česku sáhl na rekord. Domácí peněžní ústavy vydělaly podle předběžných dat ČNB v minulém roce 74,5 miliardy korun, tedy nejvíce v historii a zhruba o 14 procent více než za rok 2015.
Za příznivá čísla vděčí finančníci především prodejům podílů v kartové organizaci VISA, své však udělal i půjčkový boom a lepší kondice dlužníků.
„Efekt Visa odhaduji za celý sektor v rozmezí 6 až 7 miliard korun,“ uvádí ekonom UniCredit Patrik Rožmberský. Jednorázový výnos z prodeje by tak stál za zhruba třemi čtvrtinami loňského růstu zisků českých bank. Jen triumvirátu největších domácích peněžních ústavů, České spořitelně, ČSOB a Komerční bance přihrál do zisků takřka 3,7 miliardy korun navíc. Evropské banky včetně českých loni odprodaly podíly v evropské části VISA americké větvi firmy.
Silný růst ekonomiky v kombinaci s nízkými úroky se ale loni odrazil i silnějším úvěrovém apetitu firem i spotřebitelů. „Celkový objem úvěrů se v české ekonomice loni zvýšil o šest procent, což bylo nejrychlejší tempo úvěrové expanze za posledních pět let,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek. Samostatnou kapitolou byly půjčky na bydlení, kterých loni Češi nabrali o patnáct procent více než předloni.
„Zároveň díky příznivému ekonomickému vývoji klesají ztráty z nesplácených úvěrů,“ dodává Marek. Dlužníci tak měli loni problém se splácením jen v případě necelých šesti procent půjček, což znamenalo nejlepší platební disciplínu od krizového roku 2009.
Podle odborníků se v současnosti blíží ziskovost českých bank vrcholu. „Retailový byznys jde v současnosti spíše dolů a nevydělává se ani na poplatcích, ani na úrocích. Poslední baštou zisků tak zůstává korporátní bankovnictví,“ říká šéf poradenské společnosti Partners Petr Borkovec. Doposud nejúspěšnějším byl pro bankovní zisky rok 2015, české peněžní ústavy tehdy vydělaly přes 65 miliard korun.
