„Výsledky ukazují, že jádro bankovního systému je podstatně odolnější a že má sílu na to, aby sloužilo reálné ekonomice i v situaci těžkých tlaků,“ uvedl k hodnocení guvernér Bank of England Mark Carney.
Britské zátěžové testy mají stejně jako obdobné akce v USA a eurozóně zabránit nové vlně sanací bank. Stát vložil v letech 2007-2009 do záchrany RBS a Lloyds celkem 66 miliard liber (dnešních 2,3 bilionu korun).
Nově vzniklý Výbor pro finanční politiku při Bank of England (BoE) loni centrální bance doporučil, aby pravidelně prověřovala, zda největší bankovní instituce mají dostatek kapitálu na to, aby vydržely krizové situace v ekonomice a na finančních trzích. Nyní výbor konstatoval, že bankovní systém je mnohem bezpečnější než ještě před několika lety a že žádná celoodvětvová opatření nejsou zapotřebí.
BoE ve svých testech použila více kritérií, než se uplatnilo při letošních zátěžových testech 123 největších bank v Evropské unii, jejichž výsledky zveřejnila Evropská centrální banka v říjnu. Základním požadavkem bylo, aby banky po simulaci nepříznivého vývoje disponovaly kapitálem nejméně 4,5 procenta v poměru k rizikově váženým aktivům.
RBS a Lloyds podnikly kroky k posílení kapitálu těsně před testováním a jejich kapitálové ukazatele skončily těsně nad pěti procenty. BoE jim vzhledem k již oznámeným dalším krokům nic dalšího nenařídila, obě banky ale budou potřebovat ke každé výplatě dividend její povolení.
Ozdravné kroky bance nepomohly
Co-operative Bank, která se loni kvůli slabému řízení a zjištění kapitálové díry téměř zhroutila a převzali ji její věřitelé, dopadla podle očekávání špatně. Testy ukázaly, že při zátěži by její kapitál vůči aktivům klesl na minus 2,6 procenta i poté, co by podnikla již ohlášené ozdravné kroky.
Testy bez problémů prošly další banky. Barclays, HSBC, Nationwide Building Society, Santander UK a Standard Chartered zbyl po absolvování simulací kapitál v poměru od 6,7 po 8,7.
Katastrofický scénář BoE počítal s propadem hodnoty libry a vzestupem inflačních tlaků vedoucím ke zpřísnění měnové politiky a růstu základní úrokové sazby z nynějších 0,5 procenta na čtyři procenta. Ekonomika by se v rámci takového scénáře propadla o zhruba 3,5 procenta z úrovně konce loňského roku, ceny obytných domů by spadly o 35 procent a komerčních realit o 30 procent.
