Bankovní rada České národní banky na svém dněšním měnověpolitickém jednání ponechala úrokové sazby beze změny. Rozhodla o tom jednomyslně. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta, uvedla mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Podle ekonomů lze čekat růst sazeb kvůli poslednímu vývoji ekonomiky a nejistotě kolem pandemie až během druhé půlky roku.
„Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika prognózy v kontextu probíhající pandemie jako stále velmi výrazná. To by mohlo vést k potřebě udržovat měnové podmínky uvolněné o něco déle než v prognóze,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Na předchozím měnovém jednání 4. února rada nechala úrokové sazby beze změny jednomyslně. Naposledy sazby rada změnila loni 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku.
„Stabilita úrokových sazeb není nijak překvapivá zpráva. Jde o adekvátní rozhodnutí v situaci, kdy na ekonomiku dopadá tíha uzavírek a nejistot souvisejících s pandemií,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Dodal, že stabilitu sazeb naznačovali v uplynulých týdnech členové bankovní rady s tím, že úroky se zvýší nejdříve v letošním druhém pololetí. Aktuální únorová prognóza centrální banky přitom naznačovala růst sazeb již od druhého čtvrtletí.
„Předčasné zvýšení úrokových sazeb je aktuálně mnohem větším rizikem, než se s jejich zvyšováním o jedno čtvrtletí či dvě opozdit. Negativní dopady na hospodaření podniků a domácností mohou totiž dobíhat se zpožděním. Významným předělem bude zřejmě konec vládních programů s tím, jak se hospodářství bude postupně zotavovat,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Ten tak čeká první růst sazeb v listopadu.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
