Základní úroková sazba činí 0,05 procenta. Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013. Již před časem ČNB oznámila, že konec režimu devizových intervencí může přijít na přelomu roků 2016 a 2017. Zároveň ale centrální banka upozornila, že konec intervenčního režimu může zkomplikovat politika Evropské centrální banky. Ta nedávno dál snížila svou depozitní sazbu a prodloužila program nákupů dluhopisů.
Bankovní rada zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 Kč/EUR“. Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.
Kurz koruny k euru
„O tom, kdy ČNB opustí trh a přestane bránit koruně posílit přes hranici 27 Kč/EUR, budou rozhodovat v podstatě dvě věci: růst mezd v ČR a cena ropy,“ upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Heleny Horská. Zatímco růst mezd bude podle ní inflaci zvyšovat, cena ropy může růst cen ještě dlouho brzdit. „Proto nelze vyloučit, že ČNB se nakonec rozhodne uvolnit kurz až počátkem roku 2017,“ uvedla.
Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh.
Další intervence přišla letos v červenci, kdy ČNB nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka intervence na trhu neprováděla. Podle dostupných statistik tak celkem za dva roky centrální banka intervenovala za zhruba 390 miliard korun.
