Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Dnes šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na osm procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na šest procent.
Dnešní jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů rady, přičemž šlo o poslední měnověpolitické jednání pro stávajícího guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu. Těm na konci června vyprší mandát. Novým guvernérem se stane stávající člen rady Aleš Michl, který již avizoval, že na dalším měnovém zasedání v srpnu navrhne stabilitu sazeb.
Očima guvernéra: Inflace
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že měnovou politiku zpřísňují centrální banky v řadě zemí. „ČNB byla jednou z prvních bank, která vyhodnotila riziko vysoké inflace a začala rychle zvyšovat úrokové sazby. Na rozdíl od většiny ostatních zemí se totiž v Česku k výraznému vnějšímu nákladovému šoku přidal také silný poptávkový inflační tlak způsobený silnou fiskální stimulací ekonomiky a úsporami vytvořenými během pandemie. Třetím zásadním faktorem, který se nyní projevuje s rostoucí intenzitou ve vývoji inflace, jsou stoupající inflační očekávání,“ uvedl.
Právě vývoj inflačních očekávání v české ekonomice bude podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče pro ČNB důležitý pro rozhodování i v dalších měsících. „V tuto chvíli je těžké předjímat, zda se i v srpnu najde v bankovní radě většina hlasů pro zvýšení úrokových sazeb, každopádně lze ale předpokládat, že zvýšení sazeb bude doporučovat nová prognóza z dílny centrální banky,“ uvedl.
Na předchozím měnovém jednání na počátku května rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci stoupla sazba o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Aleš Michl a Ondřej Dědek, hlasovali pro sazby beze změny.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Tisková konference po jednání rady se uskuteční v 15:45 za účasti guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. Na ní představí důvody dnešního rozhodnutí.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
