Evropská komise navrhuje zatížit obchodování s finančními instrumenty uvnitř unie daní, která by do unijního rozpočtu přinesla 30 až 35 miliard eur ročně. Za daň nejvíce bojují Francie a Německo. Návrh počítá s daní 0,1 procenta na obchody s akciemi a dluhopisy včetně vládních.
Derivátové obchody, při kterých má alespoň jedna z finančních institucí zapojená do obchodu sídlo v Evropské unii či obchoduje za klienta se sídlem v EU, by byly daněny sazbou 0,01 procenta.
Zatím 11 členských zemí unie spustilo jednání o přesných parametrech daně, která by však postihla i země, které jsou proti dani z finančních transakcí, jak ukázala studie londýnské City. Mezi odpůrce této daně patří Velká Británie, Lucembursko, Švédsko a Česko.
Daň by zvýšila cenu za obchodování s evropskými dluhopisy, snížila jejich likviditu a přinutila investory požadovat mírně vyšší výnosy dluhopisů. Jelikož největší objem dluhopisového trhu tvoří vládní dluhopisy, daň plynoucí do unijního rozpočtu by ve výsledku zaplatily členské země na úrokových nákladech svých dluhopisů.
„Daň z finančních transakcí je špatný nápad, protože riskuje poškození ekonomického vývoje v celé Evropě,“ uvedl ve zprávě Mark Boleat z City of London Corporation, bankovní lobbistické skupiny. „Nejenže by to zvýšilo náklady vlád, zhoršilo by to také přístup evropských firem k financování,“ pokračoval Boleat.
Studie spočítala, že kdyby již letos platila daň z finančních transakcí, zvýšilo by to britské vládě náklady financování o 3,95 miliardy liber. Ostatní státy, které se k dani nepřidají, by čekalo podobné zvýšení nákladů na financování státu. Podle studie by země, které se k dani připojí, mohlo čekat ještě vyšší zvýšení nákladů.
