Draghi: ECB je připravena rychle zasáhnout na podporu inflace

Draghi znovu zdůraznil zvýšené riziko, že ECB se nepodaří splnit inflační cíl. Cílem banky je, aby se meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně pohyboval těsně pod dvěma procenty. Letos se inflace pohybuje kolem nuly a v září se dočasně vrátila do záporného pásma.

„Pokud (na zasedání 3. prosince) dojdeme k závěru, že současná trajektorie měnové politiky není pro dosažení našeho cíle dostatečná, uděláme, co bude zapotřebí, aby se inflace co nejrychleji zvýšila,“ řekl Draghi. Šéf ECB také uvedl, že hospodářské oživení eurozóny zůstává skromné a výhled globální ekonomiky se v posledních měsících zřetelně zhoršil, zejména pak v rozvíjejícím se světě. Po jeho slovech kurz eura klesl vůči dolaru o půl procenta pod 1,07 USD.

Šéf německé centrální banky a jeden z členů rady ECB Jens Weidmann se ale na téže konferenci vyjádřil ohledně ekonomického vývoje optimističtěji a před dalším rychlým uvolněním měnové politiky naopak varoval. „Nevidím důvod podceňovat ekonomický výhled a malovat chmurné obrázky,“ řekl Weidmann. „Neměli bychom zapomínat ani na to, že dosavadní kroky v měnové politice stále potřebují čas, aby se plně promítly do ekonomiky,“ dodal. Weidmann je hlavním kritikem extrémně uvolněné měnové politiky, kterou ECB prosazuje.

ECB po říjnovém zasedání uvedla, že v prosinci svou měnovou politiku přehodnotí a zřejmě ji dál uvolní. Draghi tehdy řekl, že na zasedání se diskutovalo například o dalším snížení depozitní sazby, kterou banka loni v červnu srazila do záporného pásma. ECB nakupuje od března státní dluhopisy v objemu zhruba 60 miliard eur (1,6 bilionu Kč) měsíčně. Informované zdroje agentuře Reuters minulý týden sdělily, že ECB zkoumá možnost nákupů komunálních dluhopisů, tedy obligací měst či větších samosprávných jednotek.