Fed podle očekávání snížil úrokové sazby. Příští rok ale změní taktiku
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Signalizovala však, že v příštím roce bude úroky snižovat pomaleji, než předpokládala dříve.
Fed zahájil snižování úroků v září, kdy svou základní sazbu zredukoval o půl procentního bodu. V listopadu pak přikročil k dalšímu snížení, a to o čtvrt procentního bodu. Centrální banka se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit domácí ekonomiku.
Fed nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v letošním roce zvýší o 2,5 procenta a napřesrok o 2,1 procenta. Ve svém zářijovém výhledu přitom pro oba tyto roky předpovídal pouze dvouprocentní růst.
„Akci Fedu můžeme nazvat jestřábím snížením. Banka se sice s úroky vydala o čtvrt procentního bodu dolů, její oficiální projekce sazeb je však přísnější, než se očekávalo. Nově vidí bankéři prostor pouze pro dvě snížení úroků v roce 2025. To souvisí s revidovaným odhadem na inflaci, která v příštím roce dosáhne úrovně 2,5 procenta,“ říká portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Před zářijovým snížením se základní sazba nacházela v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 2001. Na tuto úroveň se vyšplhala v důsledku snahy Fedu dostat pod kontrolu inflaci. Vysoké náklady na půjčky obvykle zmírňují inflační tlaky, ale zároveň podkopávají hospodářský růst.
Předloni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, byla tak nejvýše za více než 40 let. Od té doby už inflace v USA výrazně klesla, v listopadu činila 2,7 procenta.
„Inflace učinila pokrok směrem k dvouprocentnímu cíli, zůstává však poněkud zvýšená,“ uvedla banka ve středeční zprávě. Poukázala rovněž na pokračující solidní hospodářský růst a na přetrvávající nízkou míru nezaměstnanosti.
„Celkově jestřábí vyznění zasedání poslalo dolů americké akcie. S&P 500 odepsal téměř tři procenta, nejvíce od srpna. Dá se říct, že investoři usnuli na vavřínech a přestali inflaci a stále poměrně přísnou měnovou politiku považovat za riziko. Prosincové zasedání tak pro řadu z nich představuje určitou srážku s realitou,“ doplňuje Pfeiler.
