„Nemohu zaručit, že se už nikdy nic nestane, že nikdy nepřijde krize,“ připustil Barnier, když přibližoval výsledky první revize unijní odpovědi na finanční krizi. V minulých letech přijímaná opatření, z nichž například bankovní unie ještě zcela nezačala platit, ale podle něj v příštích letech pravděpodobnost opakování krize snižují a také zmenšují její případný dopad na daňové poplatníky.
Právě veřejné rozpočty nesly hlavní tíži problémů krachujícího bankovního systému minulých let. Nyní prosazovaná pravidla mají do záchrany bank daleko více zapojovat jejich vlastní peníze a také majetek jejich vlastníků. Dohledové orgány teď mohou sledovat i konání, na které dříve nedosáhly.
Předseda Evropské komise José Barroso připomněl, že čtyři desítky přijatých či přijímaných změn se týkají nejrůznějších oblastí - od omezení bonusů pro bankéře přes povinnost bank posílit své finanční rezervy až po vytvoření celé konstrukce bankovní unie s jejím společným dozorem a společným záchranným fondem, naplňovaným z peněz samotných bankovních domů.
| 1,5 bilionu eur = 12 procent HDP celé EU |
|---|
| Částka 1,5 bilionu eur, vydaná na sanaci systému v minulých letech, odpovídá více než 12 procentům HDP celé EU. Mezi lety 2007 až 2013 se ze 7,2 procenta na 10,8 procenta zvýšila v unii nezaměstnanost, bez práce je tedy nyní ve srovnání s rokem 2007 asi o 9,3 milionu lidí více. |
Podle simulací komise by reformy finančního sektoru měly po dokončení vyústit v ekonomický přínos na úrovni 0,6 až 1,1 procenta unijního HDP. V hodnotách roku 2013 to představuje 75 až 140 miliard eur (2,0 až 3,7 bilionu korun).
Irsko opustilo záchranný program
