„Zkušenosti z praxe ukazují, že se kontroly nejčastěji týkají více typů daní najednou, v našem průzkumu šlo o 45 procent kontrol. U 15 procent z nich se finanční úřady zajímaly o daně z příjmů právnických osob, u 40 procent se úředníci zaměřili na daň z přidané hodnoty,“ uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars Pavel Klein.
Četnost daňových kontrol ve firmách se v minulosti v jednotlivých krajích a městech lišila. Úředníci nestíhali hlavně v Praze, proto si některé firmy účelově přesouvaly sídlo do hlavního města. Doufaly, že se vyhnou kontrolám. Média loni spočítala, že například na Praze 2 může přijít kontrola z finančního úřadu průměrně jednou za 373 let.
Pomoc Praze
Ani v Praze se však už firmy nemohou cítit tak bezpečně jako dříve. „Generální finanční ředitelství totiž od září na tři měsíce přesunulo do hlavního města stovku kontrolorů finanční správy z regionů v rámci akce Pomoc Praze,“ uvedl partner daňového oddělení Mazars Jaroslav Křivánek.
Kontroloři se podle dostupných informací zaměří zvláště na nadměrné odpočty DPH, virtuální sídla společností a sídla na hromadných adresách.
Kobra coby hlavní zbraň
Zcela novou hrozbu pro nepoctivé plátce daní představuje takzvaná Kobra, skupina pro boj proti velkým únikům, která funguje od června. Představuje jednu z hlavních zbraní, které nová vláda nasadila v zájmu lepšího výběru daní. Spojili se v ní policisté, celníci a finanční správa.
Dříve jejich spolupráce nebyla koncepční, nyní si mohou například účelněji vyměňovat informace a zřizovat týmy specialistů k jednotlivým kauzám.
| Úspěchy Kobry |
|---|
| Před spuštěním Kobry věřilo v její přínos 47 procent dotázaných manažerů, 40 procent bylo skeptických a zbytek váhal. Útvar si od té doby připsal několik medializovaných úspěchů. Odhalil údajné úniky při obchodech s nanodisky za 269 milionů Kč, upozornil na podezřelé transakce v reklamě za 289 milionů a úniky v oblasti pohonných hmot za 650 milionů Kč. V září Kobra oznámila, že ve Zlínském kraji odkryla daňový únik při obchodování s toaletním papírem, ubrousky a utěrkami se škodou přes 25 milionů Kč. |
Šetření mezi českými manažery celkově jasně ukázalo, že většina z nich (68 procent), nevěří přísnějším sankcím jakožto nástroji proti daňovým trestným činům. Pozitivní efekt na výběr peněz do státní pokladny by podle nich mělo spíše snížení daní. V průzkumu tuto strategii podpořilo 58 procent manažerů, kteří situaci v českých firmách znají z první ruky, stejně jako jejich daňovou morálku.
Průzkum organizovala mezinárodní poradenská společnost Mazars. Oslovila 102 respondentů, kteří v českých firmách zastávají posty výkonných a finančních ředitelů.
