Německé zpytování svědomí za obchody s Putinem a malou ochotu bránit evropské hodnoty pokračuje. „Udělali jsme chybu, věřili jsme v elementární rozum,“ to je hlavní vysvětlení většiny politiků, kteří v minulých desetiletích vytvářeli německou zahraniční politiku stojící na tezi, že když se obchoduje, není čas na válčení.
Omluvili se všichni, kdo mohli. Nejčerstvěji německý spolkový prezident Frank- -Walter Steinmeier, přestože to byl i on, kdo pomáhal Ukrajině ven z krize na Majdanu. „Není snad místo, kde bych byl v posledních deseti letech častěji než v Kyjevě,“ prohlásil Steinmeier, který lituje nedůslednosti Evropy a Německa po anexi Krymu, ale i toho, že řada německých politiků Putinovu proměnu v agresora bagatelizovala, a dokonce neváhala posilování NATO na východě označit za „řinčení zbraněmi“.
„Do poslední chvíle jsem věřil v rozum, bohužel Putin dal přednost imperiálnímu šílenství,“ řekl Steinmeier.
Tři, kteří svědomí nezpytují
Svědomí zpytuje levice, pravice, střed. Výjimky jsou jen tři: bývalý kancléř Gerhard Schröder, exkancléřka Angela Merkelová a Alternativa pro Německo, která z Putinova antievropského stylu žila (Putinův boj proti LGBT využila AfD ve volebním boji proti „homopropagandě“).
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
