O návrhu, který má snížit státní podporu na stavební spoření, aktuálně diskutuje sněmovna. Na ministerstvu financí navíc vzniká předloha, která má umožnit prodej stavebního spoření všem bankám a zároveň stanovuje povinnost dokládat využití státní podpory na stavební účely.
Stavební spoření v tuzemsku využívá velká část obyvatel, včetně lidí s nejnižšími příjmy. Z průzkumu, který exkluzivně pro deník E15 provedla mezi svými klienty společnost Provident Financial, vyplývá, že 53 procent jejich zákazníků si ukládá či v minulosti ukládalo peníze na stavební spoření. Tři čvrtiny z dotázaných mělo příjem domácnosti pod 25 tisíc korun.
Mluvčí Modré pyramidy Hana Vaněčková říká, že nejvíce klientů pochází ze střední a nižší příjmové skupiny. „Přesné statistiky nemáme, protože u spořících klientů nezjišťujeme příjmy, ale podle našeho posledního interního průzkumu tvoří největší skupinu klienti v příjmem patnáct až 40 tisíc korun měsíčně,“ uvedla.
V poslední době se rozvířila spíše odborná než politická diskuze o tom, že by stavební spoření mohlo být využíváno i na jiné než stavební účely, například na penzi či vzdělání, což by se stavebním spořitelnám líbilo. „To, že je stavební spoření vhodným produktem pro spoření na penzi – nebo lépe řečeno na zajištění stáří, je nesporné a klienti spořitelen to dokazují – jednak si pomocí úvěrů pořizují vlastní bydlení a jednak si spoří. Takže považujeme stavební spoření za vhodný instrument spoření na stáří,“ dodala Vaněčková.
Z průzkumu Provident Financial rovněž vyplývá, že většina jejích klientů chápe, že se v důchodu nebude moci spoléhat jen na stát a raději se na stáří nějak zajišťuje. Pětina klientů uvedla, že by ráda spořila, ale nemá na to peníze.
