Česká spořitelna hlásila nárůst čistého zisku o 14 procent na 8,22 miliardy korun, Komerční banka o 38,8 procenta na 7,6 miliardy korun a ČSOB v pololetí zvýšila čistý zisk meziročně o 27 procent na 7,9 miliardy korun. Zcela odlišný obrázek dává pohled na provozní zisk. Komerční banka jej zvýšila jen o 8,7 procenta, ČSOB se téměř nezměnil a České spořitelně o 3,2 procenta klesl.
Výrazný meziroční nárůst čistého zisku je také ovlivněn slabým prvním pololetím loňského roku, kdy řada bank musela odepsat hodnotu držených řeckých dluhopisů, a také postupným rozpouštěním opravných položek, tedy rezerv, které banky v panice hromadily s příchodem finanční krize před čtyřmi lety.
To potvrzuje i analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. „Hlavním tahounem meziročního růstu zisku je výrazný pokles nákladů rizika. U dvou ze tří největších bank je hlavní rozdíl v tom, že již nyní výsledky nezatěžují obrovské náklady rizika spojené s Řeckem,“ říká.
Nucený výprodej nebo přecenění dluhopisů periferních členských zemí eurozóny v loňském roce výrazně srazily zisky bank a ty proto mohou vykazovat v letošním roce v průměru čtvrtinový nárůst zisku.
„Expozice velkých bank vůči problémovým evropským zemím během posledního roku a půl výrazně klesla. Expozice vůči Řecku či Španělsku je prakticky nulová, jediná významnější je vůči Itálii, i její výše je vzhledem ke kapitálové vybavenosti českých bank velmi nízká,“ říká Hatlapatka.
Analytici se shodují, že ve druhé polovině roku budou banky i nadále bojovat s tlakem na pokles provozních výnosů, pomáhat jim budou klesající náklady na riziko.
